Pozvánka na křest nového alba BUDOÁRU STARÉ DÁMY

Levné dárky, best dárky

Lidé milí čtěte,
byste mohli slyšet…
Ve čtvrtek 15. 5. 2008 na Favále zahraje a pokřtí nové
album „Dobrou noc, světlo“ Budoár staré dámy.
Bude se hrát, křtít, povídat, promítat, točit, tančit a též překvapovat!

Koncert začne ve 20:00 hostem „Schödingerova kočka“ z Prahy.

Vstupné na to všechno: 100kč.

Těšíme se na vás.

  • Budoár Staré Dámy – Dobrou noc, světlo!
  • Kat. č. MAM429-2 CD: 299,-Kč / MP3: 179,- Kč
  • Datum vydaní – digitálně 8.5.2008 / CD 13.5.2008
  • http://www.budoar.freemusic.cz
  • www.indies.eu

    (CD není vhodné jako kulisa do pracovního prostředí)

    Nové album brněnské vícedívčí kapely Budoár staré dámy „Dobrou noc, světlo“ je na světle světa po třech letech od minulé desky. Nastražte uši a poslouchejte, co všechno se za tu dobu přihodilo. Zvenku slyšíme křik zevnitř člověka, autorkyň hudby, která poprvé na této desce zpívá téměř výhradně svými slovy: „Jsou to situace, setkání s lidmi a především setkání se sebou.“ Nové album je proti předchozím počinům BSD více osobnější a možná i trošku smutnější, než by posluchač od téhle kapely očekával.
    Pokud se pokusíte zaškatulkovat tuhle vicedívčí partičku, nepovede se vám to. Budoár je považován za pokračovatele tradic brněnského alternativního rocku. Ať je to tak či onak, jedná se o záležitost nesmírně poetickou, přemýšlivou, zároveň však neuvěřitelně energickou a zábavnou. A to potvrzuje i nové album Dobrou noc, světlo.

    Album se nahrávalo v brněnském studiu Indies v průběhu let 2006 a 2008. „Písničky vznikají průběžně, nahrávat je chodíme, když jich umíme zahrát šest – v různých rychlostech, při plném osvětlení, při svitu lampičky i potmě.“ Přesto má album sevřený tvar a BSD svůj jasný rukopis. Postupný přechod od kdysi legendárních dvouakordovek, kterými kapela před 10 lety válcovala posluchače, ke složitějším kompozicím je na novém albu definitivní. „Je to jako by vám dali bagřík a řekli: hraj si s tím celý den. Rozhodující je, že nás baví hrát a vymýšlet… a až na druhém místě se ohlížíme, jestli to někoho baví poslouchat. Samozřejmě že nás těší, když se písně líbí a posluchači si zpívají a tančí.“ Celá deska včetně obalu bydlí ve velikém domě v Kohoutovicích, kde to tiká, syčí, kde se vaří, kde se kliká a exportuje, kde lidé mluví, smějou se pláčou. Poprvé také na desce zaznívají klávesy, které významně dotváří atmosféru skladeb vedle nakřáplých kytar, elektrických houslí, svěžích bicích a zdobné baskytaře. Pozornost strhující zpěv Marty Svobodové vypráví neuvěřitelně uvěřitelně… tak, že nemůžete nic jiného, než poslouchat.

    Křty alba:

  • 15.05. v 20:00 Brno – Favál (host: Schrodingerova kočka)
  • 23.05. v 19:30 Praha – Palác Akropolis (společně s kapelou Prouza)

    Rozhovor s Martou Svobodovou – duben 2008

    • 1. BSD se označovala jako mladá, dravá ze 3/5 dívčí kapela, co z toho platí po 10 letech a při vydání třetí řadové desky?

      Tak platí ty 3/5.. jako dívčí obsazení, to nejde tak snadno změnit. No a když se kapelu v 15ti letech nazvete jako mladou, tak za 10 let jsme pořád ještě mladí, ne? Hmmm… ale na to jak jsme mladí, je naše kapela opravdu dost stará.

    • 2. Kapela na pódiu vždy působila bezprostředním, ostýchavým vystupováním, to také se nemění? Jaký je Budoár staré dámy na pódiu nyní?

      Řídíme se heslem: „Mírný stres podporuje výkon“. I když se písně snažíme natrénovat do zcela dokonalého tvaru, vždy na koncertech zůstane prostor pro spoustu neočekávaných situací, které nás udržují v příjemném napětí a které jsme nuceni nějak bezprostředně řešit. Chyby tedy programově neskrýváme, naopak, na některé, které by snad mohly posluchači uniknout, upozorňujeme. Za sebe snad mohu říci to, že se na každý koncert moc těším a zároveň se i trošku bojím. A tak to mám ráda.

    • 3. Nová deska opět vznikala na etapy, kolik jich tentokrát bylo?

      Písničky vznikají průběžně, nahrávat je chodíme, když jich umíme zahrát šest – v různých rychlostech, při plném osvětlení, při svitu lampičky i potmě. Nahrávali a mixovali jsme opět u našeho oblíbeného Broňka Šmida ve studiu Indies na podzim roku 2006 a na začátku roku 2008.

    • 4. Kapela má na nové desce propracovanější aranže, složitější skladby a jinotajné texty. Doby kdy se skladály skladby jako je dvouakordovky „Lopata, betón“ jsou asi nenávratně pryč?

      Snad ano. Teď už by nás takové dvouakordovky nebavilo hrát! Je to jako by vám dali bagřík a řekli: hraj si s tím celý den. Rozhodující je, že nás baví hrát a vymýšlet… a až na druhém místě se ohlížíme, jestli to někoho baví poslouchat. Samozřejmě že nás těší, když se písně líbí a posluchači si zpívají a tančí. Vycházím ale z toho, že koncert, ze kterého bychom neměli radost my, podle nemůže udělat radost ani ostatním. Proto mícháme playlisty ze starých i nových skladeb, jak se nám zachce.

    • 5. Na minulých albech kapela vždy zhudebňovala kromě vlastních textů skvělé české básníky, jak je to na novém CD?

      Na novém albu je pouze jedna skladba „Potom“, jejíž text napsal Jan Skácel. Ostatní písmenka jsou vlastní. Nějak mě ten život příliš inspiroval na to, aby to nevyplavalo ven.

    • 6. Nové album je vyzrálejší než předchozí dvě řadovky, čím dalším se ještě od nich odlišuje?

      Čím se liší? Názvem, taky má jiný obal než předchozí dvě . Nové album „Dobrou noc, světlo“ je především víc ze života, je osobnější, možná trochu smutnější.

    • 7. Na kolik se nevýsledné podobě alba projevil příchod nového člena a hlavně nástroje (keyboard) ?

      Filip hraje skoro ve všech písničkách! Přijde mi to obohacující. Na klávesy jde vytvořit mnoho zvuků a podpořit tak atmosféru skladby. Po odchodu kytaristy Ondry Klíče jsme potřebovali v kapele někoho, kdo se trefuje do rytmu, ladí a má dobré nápady. Na desce kromě zmiňovaného Ondry hraje jako host na kytaru i Jirka Raiterman z kapely Lajky a na dechové nástroje Tomáš Doležal z kapely Furré.

    • 8. Nahrávání alba je tvůrčí proces, kdo při něm má hlavní slovo? Neuvažovali jste o producentovi?

      Většina, nebo já. Nechávám samo sebou spoluhráčům značné svobody: říkám „nahraj to tam, pak se uvidí, třeba na to najdem místo v mixu.“ O producentovi jsme neuvažovali, nanosíme si totiž do studia vždycky tolik jídla, že by se tam už nikdo nevešel. Funkci producenta ve studiu plní vlastně Broňek Šmid. Věřím mu. Když řekne „to zní divně“ přemýšlíme spolu o tom jak to spravit a rýpeme do toho tak dlouho, až takzvaně „neslyšíme vůbec nic“ a shodneme se na tom že je to už dobrý.

    • 9. K předchozím albům jsi si vždy připravila sama jeden až dva videoklipy, tentokrát jsi svěřila první videoklip k albu někomu jinému. Už nechceš natáčet videoklipy?

      Chci a udělám, to víte že jo…ale potřebuji počítač s grafickou kartou která mi už nezčerná! Přijde mi zajímavé nechat si klip udělat od někoho jiného. Jiný člověk „vidí naši hudbu“ a interpretuje text jinak než já, což je obohacující. Chci dát každému takovému, kdo má chuť něco udělat, příležitost. Videoklip „Hluboko v moři“ režírovala a natáčela kamarádka Beata Spáčilová společně s Pavlem Badurou, realizoval se ve škole na FaVU a všichni jsme u toho náramně posílili. Však se podívejte.

    • 10. Škatulka „brněnská alternativa“ je jedním z nejčastějších označení Vašeho stylu hraní, jak to cítí BSD?

      Jo, bydlíme v Brně, hrajem písničky a vystupujem poněkud alternativně vzhledem k profesionálním kapelám. Tenhle šuplík mě asi neuráží. Patří do něj uskupení, která jsou mi blízká.

    Bio:

    Věřte, že kdybyste si poslechli jedno z jejich dvou CD (ať už debut Na Hraní nebo My o Vlku) a chtěli jejich styl někam zaškatulkovat, nepovede se vám to. Budoár je považován za pokračovatele tradic brněnského alternativního rocku. Ať je to tak či onak, jedná se o záležitost nesmírně poetickou, přemýšlivou, zároveň však neuvěřitelně energickou a zábavnou.

    Kapela byla založena o Vánocích roku 1998, což dokumentuje násedující historka na webových stránkách kapely: /“Budeme se jmenovat Budoár staré dámy“, navrhla Marta, „stejně zpíváme hlavně o babičce. Ta naše, poslouchejte, to je srandovní, když ji přijde ňáká návštěva, tak je provede celým domem, ona jim ukáže sklep, kotelnu, dílnu, garáž, botník, chodbu, obývák, kuchyň, koupelnu a záchod v 1. patře, a vleče je dál po schodech nahoru do 2. patra, a tam otevře dveře do Štěpova pokoje, zakleje nad „vigwamem“ v pokoji mém, nezapomene ani na záchod a na koupelnu, ale pozor, jako poslední se zastaví před dveřmi do svého pokojíku, významně pozdvihne hlavu, počká si na ticho a do něj slavnostně vyřkne: „tohle je takzvané B.S.D., neboli Budoár staré dámy…“/ Vůdčí osobností, zakladatelkou kapely a skladatelkou většiny hudby je již zmíněná Marta Svobodová, zprvu nenápadná studentka, která se na pódiu mění v živel metající radost a chuť do života na všechny strany. S Martou, která zpívá a hraje na kytaru, se na pódiu objevují ještě Dáša Matějíčková (baskytara, zpěv), Eva Svobodová (housle, zpěv), Filip Sokol (klávesy, zpěv) a Štěpán Svoboda (bicí, perkuse a zpěv). Na písničkách Budoáru je vidět jejich úžasná schopnost kouzlení se slovy i melodiemi.
    Občas pomohou oblíbení básníci jako jsou Šiktanc, Jesenin nebo Hrabě, ale to jim vůbec neubírá na originalitě. Ba naopak.
    Pokud jste ještě neslyšeli o téhle brněnské partičce, určitě zajděte na jejich stránky, které jsou krásně výtvarně vyvedené, a najdete na nich mnoho zajímavých věcí. Zbývá už jen nasadit sluchátka a nechat se unést do říše snů, fantazie a hravých tónů. Račte dál, Budoár Staré Dámy čeká na vaší návštěvu.


    Přemysl Štěpánek

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.