Trojský kůň jaderných elektráren

Zemní plyn se v našem regionu používá především k výrobě tepla: ohřevu vody, vytápění budov, vaření. Jen malá část plynu se spaluje pro výrobu elektřiny - což je prakticky jediná oblast, kde by jaderné elektrárny hypoteticky mohly plyn nahradit.

Na Slovensku se za účelem výroby elektřiny spaluje 12 % dováženého zemního plynu, v České republice je to 9 %, v Bulharsku 26 % (viz poslední oficiální statistiky Eurostat, data z roku 2005).

Na Slovensku se ale například téměř všechen takto využitý plyn spaluje v kogeneračním režimu: elektřina je vyráběna spolu s teplem jako vedlejší produkt. Kdyby se těchto 12 % plynu přestalo spalovat a nahradilo jadernou elektřinou, chybělo by potřebné teplo. V Bulharsku činí podíl zemního plynu na výrobě elektřiny pouhá 4 % a slouží tam jako špičkový zdroj pro vyrovnávání výkyvů spotřeby - ani zde jej tedy jaderné reaktory, které běží v základním pásmu na plný výkon (nebo jsou odstaveny), nemohou nahradit. I kdybychom ale pominuli tato praktická omezení, pomohly by jaderné elektrárny našim zemím snížit spotřebu zemního plynu řádově o pouhá procenta.

Jaderná propaganda však před námi skrývá další podstatný problém: i jaderné elektrárny znamenají rostoucí závislost na dovozech ze zahraničí - a opět zejména z Ruska! Žádná z našich zemí není schopná vyrábět jaderné palivo do reaktorů. Ani kdybychom rozšířili těžbu uranu, nijak to nepomůže, protože tento materiál musí projít mimořádně složitým zpracováním (konverze, obohacení, výroba pelet z oxidu uraničitého), než je ho možné vsunout do reaktoru v podobě palivových tyčí - a tyto procesy zvládá jen několik zemí na světě.

Konkrétně pro sovětské jaderné reaktory typu VVER 440, které mají v Bulharsku, na Slovensku a my v Dukovanech, existuje na světě jediný a monopolní dodavatel paliva - ruská firma TVEL. Pro temelínské reaktory typu VVER 1000 se firma Westinghouse snažila vyvinout palivo více než deset let, avšak její palivové proutky se stále kroutí, praskají a ohrožují provoz elektrárny. ČEZ proto počínaje letošním rokem začíná nakupovat palivo pro Temelín rovněž od ruské firmy TVEL.

Další Trojský kůň spočívá v jaderných technologiích. Leckdo možná žije v přesvědčení, že české strojírenství nám umožňuje alespoň část jaderných technologií zajistit od domácích dodavatelů. Chyba lávky. Již v roce 2004 se stoprocentním majitelem firem Škoda jaderné strojírenství, Škoda hutě a Škoda kovárny stala ruská firma OMZ. A od roku 2006 tři čtvrtiny akcií firmy OMZ kontroluje společnost Gazprombank, jejíž zástupce výkonného ředitele je současně předsedou představenstva OMZ.

Znamená to, že i za nitky "našich" jaderných elektráren téměř přímočaře tahá Putin. Urputná snaha slovenské vlády za každou cenu dostavět dva reaktory sovětského typu VVER 440 v Mochovcích, aby se údajně snížila závislost země na Rusku, tak patří na jeviště nějakého hodně absurdního dramatu.