02/ Tracheotomie

Levné dárky, best dárky

Hodně lidové místo to bylo. Lidové až národní.
Na divadlo, snad na operu, scházela se tato dobrá společnost. Dva muži v nejlepších letech, jeden z nich si vede ženu v dlouhé večerní brokátové róbě, na hrudi se jí třpytí pravé démanty. Křišťálové lustry proměňují foyer divadla v „křišťálový kabinet“.
Zvonek zvoní potřetí – představení každou chvíli začíná. …však, co to? Něco se děje!
Zčista jasna, znenadání, jeden z těchto dobře oblečených mužů lehce zavrávorá, přidušeně vykřikne, chytí se za hrdlo, sípá a dusí se, dusí a, rychleji než by kdo čekal se hroutí, a celý modrý v obličeji se svíjí na zemi.
Nečekané drama všechny přítomné zaujalo, že si zprvu nikdo nevšimnul, že od protější stěny se odlepil stín muže, …stín, který měl svůj směr, měl i svůj cíl a nemeškal.
Ještě v běhu se tomuto muži objevil v dlani nůž, jehož záblesk teprve připoutal pozornost přihlížejících.
Ale to už se tento muž naklání a usedá už tak dost zuboženému muži na hrudník a k úžasu všech začne jej – věřte-nevěřte – tím svým nožem bodat do krku.
Když-by nebyl tak rychlý, jistě bychom jej zadrželi.
Když-by nebyl tak rychlý, jistě by jej někdo z nás zadržel.
Když-by nebyl tak rychlý – muž v pěkných šatech – by pravděpodobně zemřel.

Někdy může být set-sakramentsky těžké, je-li noc, či den rozpoznat. Pošetilé je hledat definitivní nikdy, pošetilé je hledat definitivní vím.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.