Brněnské studio se rychle rozrůstalo, přibývalo zaměstnanců i pořadů. A záhy nestačily ani původně pronajaté dvě místnosti v mezipatře paláce Typos v tehdejší Chorázově, dnes Jezuitské ulici. Pro televizi se tady postupně uvolňovaly další prostory a přibývaly i na jiných místech v Brně. Vysílalo se například z Dělnického domu v Brně-Židenicích, Činoherního studia JAMU a z dalších míst jihomoravské metropole. Nutno podotknout, že zpočátku se z Brna vysílalo pouze živě, chybělo tady totiž záznamové zařízení.
Pořady z brněnského výstaviště, o jihomoravských zemědělcích, přenosy ze závodů silničních motocyklů a divadelních představení na seznamu tvorby figurovaly v počátcích vysílání nejčastěji. Vůbec první velkou brněnskou inscenací byla Mysteria Buffa, která se živě vysílala 12. prosince 1961 z výrobní haly Královopolské strojírny. Inscenaci tehdy režíroval Antonín Moskalyk, který se po několika desetiletích do Brna vrátil, aby uvedl v život televizní seriálový hit Četnické humoresky.
Pět desetiletí je významnou součástí České (dříve Československé) televize brněnské studio. Poprvé o sobě dalo vědět 6. července 1961 čtyřicetiminutovým přímým přenosem zábavného pásma Sedmikrásky nad Brnem. Pod vedením ředitele Josefa Křivánka tehdy pracovali tři zaměstnanci.
Brzy si přišly na své i dětští diváci. Brněnská redakce vysílání pro děti a mládež se pod vedením Věry Mikuláškové stala vlajkovou lodí dětského vysílání celé České televize. Prvním přímým přenosem pro nejmenší diváky byl pořad Brněnský dětský kabaret Jitřenka, který se stal velmi populárním.
Při vzpomínkách na první roky televizního studia nelze opomenout dabing, který tady začal působit už v roce 1963. O necelý rok později ale Typos zachvátil požár, při kterém dokonce jeden ze zaměstnanců zemřel. Z Typosu se nedalo vysílat a nad dalším osudem televize visel Damoklův meč. Než se podařilo Typos opravit, televize provizorně využívala sál v suterénu Husova sboru v brněnské Botanické ulici. Už tehdy se začalo mluvit o nezbytné výstavbě nového studia.
Neopomenutelnou roli sehrála brněnská televize v srpnu 1968. Ještě než sovětští okupanti obsadili Typos odjela skupina televizních pracovníků na vysílač Kojál. Odtud, ale i z dalších provizorních míst, několik dnů ilegálně informovala svět o dění v Československu.
Po padesáti letech má brněnské studio na svém kontě statisíce pořadů. Je nedílnou součástí České televize a pro diváky vyrábí filmy, pohádky, seriály, zpravodajství, zábavné, publicistické, hudební a náboženské pořady, dokumenty, sportovní přenosy…. S brněnským studiem spolupracuje řada významných scenáristů, režisérů a dalších tvůrců. Jmenujme například Filipa Renče, Vladimíra Michálka, Josefa Klímu, Jiřího Svobodu, ale také dokumentaristy Ondřeje Provazníka, Martina Duška nebo Filipa Remundu.
V současné době se připravuje výstavba nového, moderního studia 21. století v Brně-Líšni. Plány na opuštění Typosu, které se poprvé zrodily už po zmiňovaném požáru v roce 1964, tak dnes nabývají konkrétních podob.
Za pět desetiletí se u ředitelského kormidla vystřídalo 14 lidí. Současným ředitelem je Mgr. Karel Burian.
Hana Orošová, tisková mluvčí Televizního studia Brno
[Česká televize, studio Brno] 
Inzerce
Kino a film