Brno je město sportovců a rodin, ne však žen. Ukázala analýza rozpočtu.

Analýza vychází z návrhu rozpočtu města Brna pro rok 2011. Analyzovány byly ty rozpočtové kapitoly, které ovlivňují veřejný prostor, tedy místa, která mají sloužit všem bez rozdílu. Například se jedná o analýzu výdajů na příměstské lesy, rekreační i vrcholový sport nebo veřejné kulturní akce podporované Magistrátem města Brna.

„V současnosti probíhá sběr dalších materiálů a teoretické studium pro genderovou analýzu rozpočtů. Předběžná analýza probíhala na návrhu rozpočtu města Brna za rok 2011. Konečná analýza pak bude vycházet z reálného rozpočtu za rok 2011. V té době také budou k dispozici výroční zprávy příspěvkových organizací a dalších subjektů,“ vysvětluje záměr analýzy Petra Havlíková z NESEHNUTÍ.

Z analyzovaných materiálů vyplynulo několik skutečností, které budou podrobněji zkoumány. Například se ukázala rozdílná struktura výdajů zaměřených specificky na muže a na ženy. Zatímco výdaje, které byly identifikovány jako sloužící mužům, byly především ze sféry kultury a volnočasových aktivit, výdaje zaměřené na ženy se soustředily více na řešení problémů a krizových situací – příkladem mohou být finance jdoucí na prevenci domácího násilí či na pomoc matkám s dětmi v tísni. „Zatímco muži najdou v rozpočtu výdaje určené například na myslivost, na ženy se často myslí pouze v roli matek či obětí domácího násilí,“ komentuje zjištění Havlíková.

Strategické dokumenty města (Strategie pro Brno a Programové prohlášení Rady města Brna) pak ukázaly genderovou slepotu města. Nejedná se přitom o obecnou nechuť přistupovat k různým skupinám obyvatel specificky. Město se snaží cíleně podporovat seniory a seniorky a koncept aktivního stáří, stejně jako rodiny s dětmi. Genderový náhled a podpora rovných příležitostí však v dokumentech zcela chybí.

Lidé z NESEHNUTÍ se proto vydali na několik míst v centru Brna a pomocí piket upozornili na to, kam putují jaké částky z městského rozpočtu. „Do brněnského orloje město investovalo 12 milionů korun a přes 600 000 korun stojí jeho roční údržba. Naproti tomu do oblasti řešení domácího násilí se investovalo pouhých 260 000 korun,“ vysvětluje Kristýna Pešáková z NESEHNUTÍ. „Ráda bych na vyšší úvazek pracovala, ale nedaří se mi sehnat pro mladší dceru školku. Grand Prix ročně město vyjde na deset milionů, zatímco provoz jedné školky miliony dva,“ doplňuje Kristýna Rytířová.

Petra Havlíková