Přestaňte platit výpalné! |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Když mi měšťáci odtáhli auto, říkal jsem si, že by bylo lepší, kdyby mi ho raději ukradli. Jednou už se mi to v Brně stalo. V noci jsem zaparkoval, ráno při venčení psa přemýšlel, proč je ten flek prázdný. Člověku to hned nedojde…
![]() Nebo když ho vykradli – čumím na okno, které tam není. Poprvé, podruhé a pokaždé stejná bezmoc. Nikdy mi strážníci v ničem nepomohli. A přitom nejsem sám, kdo do nich nastrkal spoustu peněz na pokutách, za botičky, za to, že jsem ve tři ráno pustil vyčůrat psa na liduprázdné ulici bez košíku a vodítka. Troufám si tvrdit, že je nikdo v Brně nepotřebuje. Každý normální člověk jimi opovrhuje a oni se nám mstí.
Celý život dělám, že ty strážníky ignoruji. Když mi někdo podře lak, nevolám je. Nebavím se s nimi. Neusmívám se na ně. K ničemu je nepotřebuji. Ve státě, kde máme profesionální armádu, státní policii a soukromé bezpečnostní služby ty amatéry přece nikdo nepotřebuje… Uvedu příklad jejich práce. Na lavičce v parku najdou bezvládného muže s prostřelenou hlavou. Zavolají záchranku. Případ předají policistům, kteří už volají havrany a vyšetřují vraždu nebo sebevraždu.
Nikdo mi nevyvrátí, že větší část jejich činnosti spočívá v rozdávání pokut a buzerování lidí. Kdo jim tu pravomoc vystavil, ten se asi musel zbláznit… A protože naplňování městské kasy stále ještě ospravedlňuje jejich existenci v Brně, napadlo mě vyhlásit městské policii kolektivní občanskou neposlušnost. Přestat jim platit pokuty a o každou stokorunu se s nimi soudit. Když jim zastavíme přísun peněz z pokut, budou namydlení a město si je nebude moci vydržovat. Protože každý soud přece nemohou vyhrát!
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||




