ProART Company v Roce české hudby: Deset mezinárodních choreografů v za(u)jetí deseti českých komponistů

Levné dárky, best dárky
  • Netradiční projekt připravilo k deseti letům své existence umělecké sdružení ProART. K Roku české hudby oslovil umělecký vedoucí, choreograf a tanečník Martin Dvořák dalších devět tvůrců, aby vytvořili na hudbu českých skladatelů minulého století deset krátkých kusů pod souhrnným názvem Motion Scores nebo-li Pohybové partitury.

    Projekt bude mít premiéru 8. a 9. listopadu v Moravské galerii v Brně (Umělecko-průmyslové muzeum), poté se přesune 12. 12. do pražského Ponce a 14. 12 do divadla Elledanse v Bratislavě. V novém roce bude pokračovat jeho mezinárodní uvádění.

    Mezi deset skladatelů se zařadila pochopitelně jména tří „prominentů“ – Antonína Dvořáka, byť se 20. století dotkl jen čtyřmi roky svého života, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Následují tři představitelé oficiální starší autorské generace – Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Suk – a celou sestavu završují představitelé mladých, avšak předčasně zesnulých tvůrců – Hans Krása, Pavel Haas, Jaroslav Ježek a jediná žena Vítězslava Kaprálová.

    „Mým původním záměrem bylo mapovat v celém večeru vývoj české hudby od jejích počátků, ale přílišná stylová roztříštěnost ve spojitosti s žánrovou odlišností samotných choreografů mě přiměla vymezit hudební výsek pouze na jedno výrazné období, a to je pro mě osobně v české hudbě jednoznačně století dvacáté. Současná hudba dnešních autorů je už natolik stylově nesourodá, že by výsledek mohl připomínat spíše pohádku o pejskovi a kočičce, když pekli dort,“ dodal supervizor projektu a jeden z choreografů Martin Dvořák.

    Samotní choreografové byli přizváni na základě zkušeností z předešlých projektů či jiných spoluprací ProART. Pro ProART Company již tvořil choreografii Malajsijec Gabriel Wong, který nyní pracoval s hudbou Jaroslava Ježka. Dvořáka zpracovala německá choreografka Baerbel Stenzenberger, Martinů Jan Březina, současně jeden z interpretů projektu, stejně jako Irene Bauer s hudbou Josefa Suka. Martin Dvořák si vybral sobě blízkého modernistu Janáčka, Slovák Vladislav Šoltýs se „postavil tváří v tvář“ Vítězslavu Novákovi, Švýcarka Leonie Wahl pak Bohuslavu Foersterovi. Trojici skladatelských benjamínů – Hans Krása, Pavel Haas a Vítězslava Kaprálová – uchopili choreografové Eran Gisin z Izraele, Neil Paris z Velké Británie a Slovenka Eva Klimáčková, působivší převážně v Paříži a Bruselu.

    Jde o rozmanitou směsici kulturních tradic, tanečních a pohybových estetik, choreografických postupů a metod. Jednotlivé skladby se pohybují v rozmezí 6-10 minut a až celková dramaturgie večera určí jejich závěrečné pořadí. Jde totiž o kreativní proces všech deseti choreografů a jejich pěti tanečníků. Ve výběru se objevily skladby především komorního charakteru a každému z choreografů byly nabídnuty pouze dvě, ze kterých mohli zvolit. „Je pochopitelné, že pro každého z choreografů není přirozené tvořit a pracovat s tímto druhem hudby, mnozí to proto berou jako výzvu a osobní zkušenost, někteří po poslechu skladeb dokonce s díkem odmítli, nicméně mě osobně nejvíce zajímá ta rozmanitost tvůrčích přístupů a vizí, jak choreograficky uchopit naši vážnou hudbu. Ostatně je to i dramaturgická linie našeho souboru, který tak tvoří i mimo české hudební jubilejní roky končící čtyřkou,“ nastiňuje napínavost a nezvyklost projektu Dvořák.

    Těžištěm práce ProART Company je snaha o hledání společných cest pro tanec a činohru, respektive zpěv, snaha vytvářet nepovrchní, mnohovrstevnatá, rovněž širšímu spektru publika srozumitelná, současná, tanečně-divadelní představení. Stylově je možné soubor zařadit mezi neoklasicky-moderní-současné taneční těleso. Soubor má za několikaletou historii na svém kontě více než 20 celovečerních projektů či komponovaných večerů kratších choreografií. Kromě stěžejní tvorby Martina Dvořáka má soubor zkušenosti ze spoluprací se 17 zahraničními choreografy (mj. Adler, Dumeril, Makuloluwe, Wong, Guillard, Ben Gal).
    Jejich dosavadní projekty dosáhly dohromady více než 250 repríz. Historii Company ProART můžeme datovat od května 2005, kdy byl premiérově uveden první její projekt Já už tě nemám rád podle povídky Josepha Hellera. Nesmíme však opomenout ani úplně první projekt tvůrčího týmu Dvořák – Pajasová Gabriel Lion 2004, který dal v Terezíně vzniknout multižánrovému workshop-festivalu Tanec Terezín, později ProART Festivalu a vůbec celé filozofii a tvůrčí činnosti ProART.

    Pro ProART Company je typická tvorba na vážnou hudbu, nadžánrové propojování a hledání nových vyjádření a konceptů pro již existující hudební či literární zadání, nebo naopak sociální tématika dnešní doby. Soubor hostuje v Německu, Rakousku, Slovensku, Polsku, Švýcarsku, Izraeli, Portugalsku, Itálii, Maďarsku, Jižní Koreji a na Maltě.

  • Motion Scores

    Taneční projekt deseti mezinárodních choreografů na hudbu deseti českých skladatelů k Roku české hudby

  • Choreografie: Irene Bauer (A) – Jan Březina (CZ) – Martin Dvořák (CZ/A) – Eran Gisin (IL) – Eva Klimáčková (SK/F) – Neil Paris (UK) – Vladislav Benito Šoltýs (SK) – Bärbel Stenzenberger (D) – Leonie Wahl (CH/A) – Gabriel Wong (MAL/D)
  • Hudba: Antonín Dvořák (1841-1904) – Leoš Janáček (1854-1928) – Bohuslav Martinů (1890-1959) – Vítězslav Novák (1870-1949) – Bohuslav Foerster (1859-1951) – Josef Suk (1874-1935) – Jaroslav Ježek (1906-1942) – Pavel Haas (1899-1944) – Hans Krása (1899-1944) – Vítězslava Kaprálová (1915-1940)
  • Námět a režie: Martin Dvořák
  • Kostýmy: Jindra Rychlá
  • Tančí: Irene Bauer – Jan Březina – Martin Dvořák – Petr Nebřenský – Mirka Prokešová

    Rezervace: +420 532 169 239, poklupm@moravska-galerie.cz nebo office@proart-festival.cz

    Předprodej: MG/UmPruM – Husova 14 nebo portál www.mepass.cz

    Alena Pajasová

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.