Romové na Gemeru‐Malohontě

Levné dárky, best dárky
  • Podzimní sezona je v Muzeu romské kultury věnovaná Slovensku. Kromě výstavy historických fotografií Jozefa Kolarčíka–Fintického nabídne muzeum veřejnosti výstavu Romové na Gemeru‐Malohontě z produkce Gemersko‐malohontského muzea v Rimavské Sobotě.

    Výstava potrvá od 11. 10. 2012 do 17. 2. 2013.

    Výstava nabízí souhrnný pohled na romské dějiny a kulturu ve slovenské Gemerskomalohontské oblasti. Romské obyvatelstvo se zde začalo usazovat v průběhu 16. a 17. století a výrazně přispělo k formování multietnické a multikulturní podoby regionu. Výstava přibližuje divákům historii romského osídlování Gemeru‐Malohontu, vývoj architektury romského obydlí, regionálně specifický výtvarný projev i zvyklosti převládající ve stravování a v odívání. Zvláštní pozornost je na výstavě věnována hudbě a vynikajícím romským hudebníkům v čele se světoznámou Cinkou Pannou. Exponáty zapůjčené z muzea v Rimavské Sobotě jsou na výstavě doplněny také o předměty ze sbírky Muzea romské kultury. Některé z těchto objektů jsou veřejnosti prezentovány poprvé.

    Gemersko‐malohontské muzeum v Rimavské Sobotě je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Jeho vznik sahá do roku 1882. Od roku 1910 sídlí muzeum v klasicistické budově bývalých dělostřeleckých kasáren. Hlavním cílem muzea je dokumentace přírody a společnosti historického regionu Gemeru a Malohontu. Specializací muzea od roku 1996 je dokumentace hmotné a duchovní kultury Romů v širším regionu.

  • Ukázka z výstavy:

    „Z obce Gemer pochází jedna z prvních známých romských hudebnic Gemeru‐Malohontu, Cinka Panna (1711 – 1772), jejíž jméno se díky její hře na housle dostalo i do zahraničních encyklopedií. Z matčiny strany byla pravděpodobně vnučkou prvního známého romského primáše Michala Barny ze Spiše. Cinka Panně se připisuje autorství většího množství skladeb. Údajně složila také melodii, která je u muzikantů v regionu známá jako Cinka Panna nóta. Její vznik se podle ústního podání váže k období, kdy působila jako houslistka na šlechtických dvorech. Jeden hrabě se tehdy do ní zamiloval a požádal ji o ruku, ale ona ho odmítla. Hrabě se styděl, že ho odmítla „cigánka“, jejíž otec byl obyčejný kovář, a doma napsal báseň. Báseň se dostala i do rukou Cinky Panny, která ji zhudebnila, a tak vznikla Cinkla Panna nóta.“

    Martina Zuzaňáková

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.