V Technickém muzeu není autismus překážkou

Spolupráce APLA-JM, která je občanským sdružením, jejíž cílem je zkvalitnit život lidem s poruchami autistického spektra (PAS) a postupně je integrovat do společnosti, s Technickým muzeem úspěšně funguje již mnoho let, během nichž se podařilo významně zvýšit povědomí o autismu nejen v Brně, ale i v celém Jihomoravském kraji.

Jedním z prvních kroků vstříc lidem s autismem bylo poskytnutí prostor pro pořádání schůzek rodičů dětí s autismem, tzv. Café v Muzeu. „Pro rodiče je velmi důležité mít možnost setkávat se, vyměňovat si zkušenosti a konzultovat výchovu svých postižených dětí se speciálními pedagogy, psychology a dalšími odborně fundovanými pracovníky z oblasti školství a sociální problematiky, kteří jsou na tyto schůzky v Technickém muzeu zváni,“ míní ředitel APLA-JM Roman Turský.

Mnohokrát již APLA-JM využila také možnosti bezplatného pronájmu přednáškového sálu muzea. Jednou z posledních takových akcí bylo přednáškové fórum zaměřené na problematiku dětí s autismem, coby pacientů. Beseda, na které se setkalo několik desítek jihomoravských lékařů nejrůznějších specializací, umožnila sdílet cenné zkušenosti, které lékaři získali ve své praxi s pacienty s poruchou autistického spektra (PAS). Přestože se autismus jen v Jihomoravském kraji projevuje u devíti až jedenácti tisíc osob a lékaři se s těmito pacienty setkávají v ordinacích stále častěji, zdaleka ne každý ví, jak k lidem s PAS přistupovat a jak je správně vyšetřit. Přednáškové fórum konané na půdě TMB se tak stalo důležitou platformou pro předávání praktických postřehů a znalostí v této oblasti. Jeho výsledkem bylo sestavení DESATERA komunikace s pacienty s poruchou autistického spektra, které stručně a výstižně pomáhá zvládat kontakt s pacienty s PAS bez problému a co nejlépe. Desatero je volně ke stažení na webových stránkách Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Stále častěji se zdá, že se vztah společnosti ke spoluobčanům s různým typem postižení postupně mění. A to i díky TMB, které dalo šanci mladé ženě s Aspergerovým syndromem a zaměstnalo ji. Nyní je dívka nedílnou součástí pracovního kolektivu, což velmi významně zvýšilo její sociální adaptabilitu, zvedlo sebevědomí, sebereflexi a také pocit zodpovědnosti. „Aspergerův syndrom nelze vyléčit, ale lze s ním žít a být prospěšný svému okolí. Mnoho státních či kulturních institucí by při troše pochopení a dobré vůle mohlo nalézt prostor pro zaměstnání lidí, kteří jsou v tvrdé konkurenci pracovního trhu jinak prakticky bez šance,“ uzavírá Roman Turský.

Aspergerův syndrom není na první pohled vidět. Mezi lidmi, kteří měli nějakou z forem poruch autistického spektra, najdeme i významné vědce, například Alberta Einsteina, Isaaca Newtona či Kurta Gödela. Ne každý z našich spoluobčanů s Aspergerovým syndromem je však Einsteinem, jehož intelekt překonává všechny handicapy, a většina z nich se proto bez pomoci a pochopení okolí neobejde.

Děkujeme Technickému muzeu v Brně za podporu a všem firmám a institucím, kterým nejsou sociálně znevýhodňovaní občané lhostejní.

kolektiv APLA-JM