Výstava Baťova města

Levné dárky, best dárky
  • Ředitelka Domu umění Terezie Petišková a kurátoři Markéta Březovská a Rostislav Koryčánek zahájí 28. 3. 2013 v 18 h výstavu Baťova města. Výstava v Domě umění města Brna potrvá do 19. 5. 2013.

    Proměna obuvnické společnosti Baťa – založené roku 1894 Tomášem Baťou ve Zlíně – z malého rodinného podniku v globální korporaci je fenoménem nejen hospodářských dějin, ale také architektonicko-urbanistické historie. Zlín, historicky cechovní městečko v podhorské pastevecké oblasti mělo kolem roku 1900 jen 3000 obyvatel. S příchodem průmyslové revoluce se sídlo proměnilo ve významné industriální centrum, tzv. československý Manchester, a počet jeho obyvatel vzrostl v meziválečném období na 40000.

    Firma Baťa se stala nejúspěšnějším výrobcem a vývozcem obuvi v Evropě a Zlín pak laboratoří moderny, zdokumentované v místní architektuře, urbanismu, kultuře, školství, či filmu. Mezi lety 1920 a 1940 zde byl postaven unikátní soubor více než 2000 budov, který byl dodnes jen minimálně pozměněn. Po válce byla společnost Baťa znárodněna a přejmenována na národní podnik

    Svit

    . Roku 1949 byl i Zlín přejmenován na Gottwaldov a pro Západ společně zmizel za železnou oponou. Jako radikálně funkcionalisticky plánované město, Zlín přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti již delší dobu. Stavební historie města je dnes už poměrně dobře prozkoumána a zmapována. Architekti František Lydie Gahura, (jež spolu s Tomášem Baťou definoval konstrukční rastr 6,15 x 6,15 m tvořící základ většiny budov) a Vladimír Karfík hráli v procesu vzniku nového města ty nejvýznamnější role. Každopádně otázka, zda lze o Zlínu hovořit jako o realizované utopii moderny, (přístup mezinárodního sympózia a následné publikace z roku 2009), je dodnes diskutabilní. Tomáš Baťa, který několikrát navštívil Spojené státy (1905, 1919, 1926), byl vášnivým zastáncem taylorismu a fordismu. Efektivita byla základním principem celé společnosti, jež neovlivňoval jen organizaci výrobního procesu a funkční zónovaní města, ale užíváním nejnovějších komunikačních technologií také nově formovanou společnost. Celé město bylo například napojeno na veřejný rozhlas firmy Baťa, jež provozovala vlastní rádiovou stanici. Každá domácnost byla vybavena telefonem, ale uvítací oslovení byla zakázána a vnímána jako ztráta času. Skutečnost, že byly telefonní hovory zaznamenávány na gramofonové desky (pro účely monitorování) je indikátorem uplatňování radikální disciplíny a představuje druhou stranu sociálních benefitů a úspěšnosti emancipační politiky společnosti Baťa. Doposud se pozornost badatelů soustřeďovala především na hlavní aktéry Baťova impéria: šéfy firmy a architekty. V současné době se do popředí zájmu dostávají právě média, jež adaptovala nejnovější technologické a estetické prostředky a metody své doby, dále pokusy o komplexní rekonstrukci místních životních podmínek a konečně také zahraniční satelitní města Baťovy společnosti. Průmyslový magnát Baťa byl průkopníkem metod dnešní globalizované produkce a jeho výrobní města s typickými funkcionalistickými budovami představují nejranější podobu dnešní korporátní architektury.

    Výstava Baťova města vznikla na základě výzkumného projektu Nadace Bauhaus Dessau „Urban Footprints: Bata Villes“, jež proběhl v letech 2010-2011. Premiéra výstavy s konceptem „výroby“ a samostatného života Baťových korporátních měst ve světě pod názvem „City Inc. – Bata Cities, Corporate Towns“ se konala v modernistické budově Gropiova Bauhausu v německé Desavě v létě 2011. Jako případové studie byly vybrány města East Tilbury v Anglii a Batanagar v Indii. Při první repríze výstavy s názvem „City Inc. – Bata’s Corporate Towns“ v létě 2012 v Schweizerisches Architekturmuseum v Bazileji ke dvěma městům přibylo třetí, švýcarský Möhlin. Cílem výstavy je seznámit návštěvníky s nevídaným rozsahem obuvnického impéria firmy Baťa, jeho expanzí do světa, s historií tří vybraných satelitů, a hlavně také s dnešním stavem těchto tří měst. Výstava se nesnaží rekonstruovat či dokonale zmapovat historii společnosti Baťa, ale spíše interpretovat nové poznatky z výzkumu interkulturního týmu badatelů z Bauhausu v nové perspektivě současného diskurzu na poli světových urban studies.

    tisková zpráva DUMB

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.