Hudba jako zdroj atmosféry a napětí ve filmu |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
[Skleněná louka ve středu 15. 10. 2008 (netradičně již v 19 hod.!!!)] Narozdíl od zvuků, které bezprostředně souvisí s mrzačením těl v hororu (smrtelné chroptění, vyluzované ztrátou dechu a doprovázené tryskající krví z aorty či tepen) nebo jeho konkrétními následky (sípot mechanických měchů, nahrazujících dech hlavní hrdinky v Tajemství hradu v Karpatech, ale třeba také šamanská hlasová tortura v poušti v magickém filmu The Shout), hudba naopak směřuje k neskutečnu a éterickému přesahu. Stává se tak vstupní branou do jiných světů a dokonce může (v hororu) ohlašovat příchod iracionálních bytostí v čele s pekelným ansámblem nebo jen zlověstným vyzváněním evokovat neskutečnou rovinu filmového vyprávění.
Multimediální večer filmového teoretika Martina Jirouška Hudba jako zdroj atmosféry a napětí ve filmu (zvláště hororu) Hudba dobře poslouží pro dokreslení chmurné krajiny, kterou cestují zatím nic netušící postavy (Noc oživlých mrtvol). Ale nabízí se také opačný přístup v podobě euforického příslibu ohrožení, které se paradoxně nedostaví. Tento moment překvapení nabízí například velmi přehledná situace klasického hororu Démoni Lamberta Bavy. - Skupinka cestujících v berlínském metru je doprovázená dramatickou hudbou stylových módních kapel, ale režisér jde ještě dál a buduje další falešnou stopu v podobě ohrožení hlavní hrdinky, kterou zdánlivě pronásleduje monstrózní postava z níž se vyklube "obyčejný" kolportér reklamy. Ona obyčejnost je ale zdánlivá a funguje jen pro samostatnou rovinu této sekvence, protože v dalších chvílích se ukáže, že tato postava přeci jen představuje zhoubné zlo. Ukázky: Morricone - Věc; Carpenter - Halloween; Stravinský - Evil Dead; kontrast: Ortolani - Cannibal Holocaust; Fabio Frizzi: Lucio Fulci - výkřik média v Paura nella citta dei morti viventi; Daktari Lorenz - Nekromantik; Gundula Schmitz : Schramm; Kwaidan Večery Martina Jirouška budou následně pokračovat ve středu 5. 11. 2008 opět již v 19 hod.(!), akcí "Hudba a rytmus ve filmu (zvláště hororu)" V řadě filmů je hudba nezbytným hnacím motorem a často nepostradatelnou výplní někdy kostrbatého děje. Bez ní by si mnohý režisér nevěděl rady. Ideální pro hororového tvůrce je spolupráce s kongeniálním skladatelem, mnohdy natolik výlučným, že mu jeho práce zajistí zájem i z jiných žánrových kruhů. Zdenek Plachý
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||



