Bohové a proroci

Levné dárky, best dárky
  • Příběhy velkých postav východních náboženství mohou sledovat diváci České televize v novém seriálu Bohové a proroci. Pro brněnské studio České televize pořad natočil Martin Kratochvíl, který je zároveň autorem scénáře. Vysílá ČT2 každou sobotu v 16:30 hod. Seriál má 15 dílů.

    Seriál Bohové a proroci pojednává o hlavních světových náboženstvích vyjma judaismu a křesťanství (těmi se bude v budoucnu zabývat vlastní seriál): islámu, buddhismu, hinduismu, konfuciánství, taoismu, šintoismu a zenovému buddhismu. Akcentuje historické životy protagonistů, ale pro ucelenou informaci divákům ptajících se po smyslu jednotlivých životních příběhů ukazuje i fundamentální dopad životních zkušeností na konstituci i další peripetie věrouky včetně přesahu do dnešních dní.

    V počátku každého velkého náboženství leží osud jeho zakladatele, proroka, učitele, nebo i lidské inkarnace věčně existujících bohů. Teprve lidskou expozicí v tomto našem světě smrtelných a chybujících jedinců dostává náboženství svoji dynamiku, přitažlivost i moc, která nejen v minulosti, ale i dnes otřásá dominancí moci světské. Pochopit tuto přitažlivost, tento význam v daném společenském kontextu, který ale transcenduje neomezeně i do budoucna, nám dává šanci na lepší orientaci v současném napjatém světě.

    Které to byly skutky a vlastnosti chudých synů (Ježíš, Muhammad), které tak silně změnily a mění svět? Jak to, že právě jejich osudy se staly osou, okolo které se dějiny naší Země dodnes otáčí? Čím to je, že na Zemi přibývá věřících a nenaplnila se vize o zániku náboženství jako opia lidu? Co v lidském osudu těchto jedinců hrálo rozhodující roli a proč? Na všechny tyto otázky by se seriál pokouší odpovědět.

    Martin Kratochvíl, autor seriálu, procestoval všechny klíčové země hlavních asijských náboženství, aby na autentických místech natočil ducha země, dochované památky i svatostánky, které se od dob zakladatelů příliš nezměnily. V těchto historických kulisách pak popisuje životy i poselství jednotlivých protagonistů velkých asijských náboženství, která, jak bude divák svědkem, hýbají světem dodnes.

    „Natáčení takto široce zaměřeného seriálu v mnoha zemích Asie, mnohdy v lokalitách ve vysokém Himálaji dostupných jen po týdnech obtížného expedičního postupu, se neobešlo bez velkých rizik a fyzického nasazení,“ vzpomíná Martin Kratochvíl. „Japonská a čínská anabáze se zase vyznačovala sérií neuvěřitelných byrokratických obstrukcí, které bylo nutno překonat jen natáčením velmi skrytou kamerou. V případě islámu pak nebylo vůbec možné překonat striktní zákaz vstupu do Mekky a Mediny pro „bezvěrce“. Jak jsme si s tím poradili bude vidět ve třech dílech o Muhammadovi.“

    Teprve divák posoudí, zda úsilí tvůrců bylo správně zacíleno a zda budou naplněny ambice seriálu – seznámit českého diváka s komplikovaným předivem asijských náboženství a s životy jejich protagonistů.

  • O autorovi:

    Hudebník a podnikatel Martin Kratochvíl začal produkovat filmy po osudovém očarování vysokým Himálajem a asijskou kulturou až začátkem devadesátých let. Od té doby natočil přes 70 dokumentů, v převážné většině uvedených v ČT. Vzpomeňme seriály České himálájské dobrodružství, Prolínání světů a celou řadu dokumentů z expedic do vysokých hor. Jeho zájem se od adrenalinových podniků brzy přesouvá ke sféře kultury, rituálů a náboženství. S Tomášem Halíkem natočil osmnáctidílné Prolínání světů, mapující stěžejní životní rituály v asijských náboženstvích. Seriál Bohové a proroci je vlastně volným pokračováním tohoto cyklu. Akcentuje pozemské životy protagonistů velkých asijských náboženství a snaží se najít ty momenty v jejich životech, které vedly k univerzalitě jejich věrouk. Kratochvíl je autorem scénáře, kameramanem i hudebním skladatelem.

  • K jednotlivým dílům:
  • PRINC SIDHARTA GAUTAMA

    Životní příběh mladého prince Siddharty Gautamy neukazuje k jeho pozdějšímu procitnutí a prozření. Dříve, než se stane buddhou, probuzeným, se příliš od vrstevníků své doby neodlišuje. Ale ani později nepřichází s jasně definovaným náboženstvím, spíše s doporučením jak žít šťastně a morálně správně. V dokumentu budeme sledovat historická fakta Buddhova života, události v Lumbini, princovo mládí a procitnutí při setkání se světem. Později najde Šákjamuni vysvobození od strastí prostřednictvím půstu a odříkání, zakládá sanghu, káže dharmu a dosahuje nirvány a v Kušinagaru umírá.

  • ŠÁKJAMUNIHO UČENÍ

    Učení velkého Šákjamuniho prošlo mnoha peripetiemi, z původně eticky orientované nauky až téměř ke svému opaku, k metafyzice a kosmogonii pozdní mahájány a japonského zenu. Podívejme se v tomto díle na některé zajímavé momenty vývoje a cesty Buddhova učení. Zprvu jednoduché a přitažlivé Buddhovo učení se rychle šířilo po Asii. Ve všech zemích, kam nová nauka dosáhla, ale existovaly starší náboženské tradice, se kterými se nové učení muselo střetávat. Mnohde Buddhova nauka plně ovládla a porazila staré místní tradice, ve většině zemí ale podržela hodně z náboženství předešlých. V Indii a ve východní Asii se střetávala s hinduismem a navazovala na mnohé principy tohoto starého náboženství. V Tibetu i v Kašmíru a Ladaku zas bojovala se starým původním náboženstvím bön, kterým se také dala ovlivnit. „Dodnes ovládá buddhismus velkou část světa,“ vysvětluje tibetoložka Zuzana Ondomišiová.

  • CESTY BUDDHISMU

    Zprvu jednoduché a přitažlivé Buddhovo učení se rychle šířilo po Asii. Ve všech zemích, kam nová nauka dosáhla, ale existovaly starší náboženské tradice, se kterými se nové učení muselo střetávat. Mnohde Buddhova nauka plně ovládla a porazila staré místní tradice, ve většině zemí ale podržela hodně z náboženství předešlých.
    V Indii a ve východní Asii se střetávala s hinduismem a navazovala na mnohé principy tohoto starého náboženství. V Tibetu i v Kašmíru a Ladaku zas bojovala se starým původním náboženstvím bön, kterým se také dala ovlivnit. Ostatně mnoho starých tibetských legend symbolicky líčí porážku bönu a vítězství nového Buddhova učení. Proto se dnešní podoby buddhismu tak výrazně liší.

  • DÓGEN

    Do světa, v němž buddhismus a šintó srůstají v jeden nerozdělitelný celek, přichází roku 1200, skoro tisíc šest set let po smrti Buddhy Šákjamuniho a čtyři sta let po velkém Kúkaiovi, zvaném po smrti Kóbó Daiši, myslitel a asketa EiheiDógen Zendži, uctívaný jako zakladatel japonské větve zenové školy sótó.Vytkli jsme si za cíl v tomto seriálu poukázat na pozemské životy náboženských protagonistů a z nich pak lépe chápat univerzalitu jejich pozdějších učení. Jaký byl tedy život Dógenův? Odpověď najdete v tomto díle seriálu.

  • NIČIREN

    Kamakurskou éru dějin japonských ostrovů mezi lety 1185 a 1333 charakterizoval přesun moci od aristokracie k vojenské vládě šógunů. Přestože to byla doba politických a sociálních zmatků, dala světu významné postavy. Vedle zakladatele školy Čisté země Hónena, reformátora Šinrana a zakladatele sótó Dógena to byl především charizmatický Ničiren.

  • KOBO DAIŠI

    Cílovým stavem všech směrú buddhismu je velké probuzení. Podle učení o čtyřech vznešených pravdách přímo z úst Buddhy Šákjamuniho je nutné skoncovat se žádostí, která je příčinou neukojenosti a věčného utrpení. Protože touha je člověku vlastní, věřilo se v její vykořenění až po cyklu několika znovuzrození. Kukai, po své smrti zvaný Kobo Daiši – Velký mistr mocného zákona, ale sdílí přesvědčení řady mahajánovských škol, že k nirváně může dojít dříve. Škola šingon dokonce radikálně postuluje, že probuzení je dosažitelné už v tomto životě, tady a teď.

  • ŽIVOT MISTRA KCHUNGA

    Jaká to byla Čína, do které se v zimě, dvacátého dne krysy, desátého měsíce desátého roku panování krále Linga z rodu Čou, tedy asi 27. srpna roku 551 před Kristem, narodil protagonista našeho seriálu Kung- fu- c‘, ve světě známý pod zlatinizovaným jménem Konfucius? Bylo to přibližně v době, kdy v Indii působil Buddha, v Řecku se narodil Sókratés, v době vlády krále Nabuchodonozora, za života Lao-c‘ a Zoroastera. Někteří badatelé nazývají toto období osovou dobou lidských dějin.

  • UČENÍ KONFUCIA

    Úhelným kamenem Konfuciova pojetí vlády není moc, ale rituální soulad. Osobní charisma vládce má stejně jako rituál harmonizovat lidské vztahy. Protiklad mezi prostou donucovací silou a transformační silou, která zavazuje bez donucování, tvoří jádro Konfuciových politických úvah. Konfuciovo učení spojené s čínskými kosmologickými představami o uspořádaném vesmíru dalo za dynastie Chan vzniknout imperiálnímu konfucianismu, který pomáhal císaři vládnout. Konfucius si kladl za cíl vychovávat elitu sestávající z vynikajících mužů, schopných získat si úctu lidí a pozitivně ovlivňovat jednání císaře.

  • KONFUCIOVO DĚDICTVÍ A VLIV

    Konfuciovo učení mělo nesmírný vliv na uspořádání státní správy a na hierarchii moci ve státě. Nejvyšší světskou autoritou imperia byl panovník, nejvyšší duchovní mocí Nebesa. Nejdůležitějším posláním panovníka bylo hájit zájmy lidu a zajistit blahobyt. Vládcův titul Syn Nebes napovídá, že v morálním smyslu stál císař nad zákony. Konfucianismus obhajoval a posiloval monarchii, ale nenařizoval jednostrannou a nezpochybnitelnou poslušnost panovníkovi. Pokud císař nedokázal zajistit blaho lidu a choval se jako tyran, ztrácel mandát Nebes a lid měl právo ho svrhnout.

  • INDICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

    Indické hlavní náboženství nazývané v nové době hinduismem, nemá žádného zakladatele, žádné vyznání víry, žádnou základní svatou knihu, žádného „papeže“, nebo církevní instituci, ani žádné základní dogma, nebo kánon. Toleruje rozmanitá pojetí i v zásadních náboženských otázkách, bez problému připouští nejrůznější sekty, je bez začátku, jakoby existovalo odnepaměti, je smíšeno s mýty různých proveniencí a do převtělování svých bohů rádo přizve i Buddhu, nebo Ježíše Krista. Všeobecně je známo, že pojem hinduismus razili až evropští badatelé v novověku.

  • LORD KRIŠNA

    Podle pověsti se Krišna narodil dceři mathurského krále Dévakí a jaduovskému vládci Vasudévovi ve vězení ve městě Mathura. Existují košaté legendy, jak se podařilo dítě, věštbou předurčené k zabití tyrana Kansy, pronést z vězení. Krišna byl potají odevzdán k vychování pastýři Nandovi a jeho manželce Jašódě, u nichž vyrůstal v úrodném kraji Vrindávanu, na březích řeky Jamuny.
    Krišna prožil dětství mezi pastýři a postupně vyspěl ve sličného jinocha, který si svým zjevem i podmanivou hrou na flétnu získal srdce všech pastýřek.

  • HINDUISMUS DNES

    Hnutí hare krišna se hlásí ke starobylé devocionální tradici počínající velikým guruem Čaitanjou Maháprabhuem. Oddaní studují Bhagavadgítu a prozpěvují mahamantru vzývající Krišnu různými jmény. Věří, že mahamantra Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare, (Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare), není jen popěvkem, nebo jazykovým instrumentálním sdělením, ale že je nadána, podobně jako tibetské mantry, nebo sůtry v zenovém buddhismu, jakousi vyšší úrovní existence. Existuje sama o sobě a jako zvuková podoba Boha se od něj neliší.

  • ŽIVOT PROROKA

    Je zaznamenáno, že když matka Alláhova posla otěhotněla, měla vizi a promluvil k ní hlas, který řekl: „Jsi těhotná princem tohoto národa. Až se narodí na této zemi, musíš říct: „Dávám ho pod ochranu Jediného před špatností každého závistivého člověka. A musíš ho pojmenovat Muhammad.“ Alláhův posel se narodil v pondělí, dvanáctého dne měsíce al-awwal roku slona. V čase Prorokova narození svolal jakýsi Žid stojící na střeše domu v Medíně židovské obyvatele. Když se kolem něj shromáždili, stěžovali si: „Běda tobě, co se děje?“ Řekl jim: „Tuto noc vyšla hvězda, pod níž se narodil Prorok.“

  • PRAXE ISLÁMU

    Představy o tom, jak mají věřící islámu žít a uctívat svého jediného Boha se po smrti Proroka značně vyvíjely. Teprve v osmém století vypracovali muslimští učenci podrobný právní systém obsahující vedle povinností člověka vůči Bohu i normy pro osobní, rodinný a společenský život v ummě – islámské obci. Na pomoc si vzali jednak Korán, svatou knihu islámu, jednak sunnu, tj. praxi proroka Muhammada, která se nám dochovala v podobě sbírek jeho výroků a příběhů z jeho života. V takto vypracovaném kánonu tvoří povinnosti člověka vůči Bohu základní charakteristiku islámu. Je jich pět a říká se jim pilíře, nebo sloupy věrouky.

  • ISLÁM VE SVĚTĚ

    Na prahu třetího tisíciletí vidíme zoufalý pokus hrstky nesnášenlivých muslimů násilím vrátit fanatický islám do světa, který se podle nich již příliš vzdálil náboženským hodnotám. Ale tím se zpronevěřují ideálům všech tří abrahámovských náboženství, nejen islámu, jehož praporem se zaštiťují. Tato náboženství přeci uctívají soucit, laskavost, lásku, nenásilí a úctu k posvátné nedotknutelnosti každého jednotlivce i jeho rovnost před Bohem.

    Hana Orošová, tisková mluvčí TS Brno

    Markéta Kratochvílová, autorka fotografií

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.