Na jazyk lze pohlížet různě. Všechny výpovědi nemají jen informativní charakter, ne všechno je zase pravda, i když hezky řečeno nebo napsáno…
Zajímavý bývá pohled
sociolingvistika. Sociolingvistika je věda o společenských významech jazykových jednotek, struktur a vztahů. To znamená, že každý
jazykový jev je ve společnosti nějak zakotven.
Jazyk sám plní společenské funkce. Vliv společenských podmínek na systém jazyka a jeho vývoj je také sociolingvistika. Jinak člověk mluví dnes, jinak před pěti lety.
Na jazyk působí situace. Menší události. Ojedinělé stavy. To významově podmiňuje vznik konkrétní promluvy.
Sociolingvistika uvažuje i o člověku, který jazyk používá. Jaký má vztah k jazyku. I silný argument zní – špatně zformulovaný – nejapně.
Zajímavý je sociologicky až detektivně laděný okruh témat: vztah mezi uživatelem, komunikačním aktema stylem.
Jazyk kopíruje jevy, jež odrážejí vývoj a strukturu společnosti, pracuje logicky a odpovědně. Nemít kamarády ještě neznamená nerozumět jazyku.
Básníci o samotě dokáží promluvit i davům z duše.
(nemam manzelku a premyslalA som o tom)
proste si predstav, ze vsetko, co je v muzskom rode, by bolo v zenskom, a ako by sa Ti to citalo.
Inzerce
Kino a film
