Jak vrátit život do center českých měst? Dlouhodobě plánovat a nebát se regulace, tvrdí poradenská společnost DTZ

  • Rozbujelý development v okrajových částech některých českých a moravských měst se dostal do stádia, kdy je třeba rozvoj zejména maloobchodu regulovat. Podle poradenské společnosti DTZ je nezbytné ustavit komplexní strategii oživení center měst a spolu s tím korigovat další přírůstek retailových ploch, tak jak je to běžné ve většině zemí západní Evropy. Ponechat vývoji volný průběh povede k dalšímu uzavírání kamenných obchodů a služeb v tradičních lokalitách. A postupnému vytrácení života z center měst a obcí bez ohledu na jejich velikost. A to paradoxně v době, kdy se Češi pomalu vracejí ke konceptům menších prodejen „na rohu“. Návrat do center měst dokonce hlásají i někteří developeři, kteří se rozhodli revitalizovat starší obchodní domy.

    „Popsaná masivní suburbanizace je opravdu vážná. Nic jiného než pečlivé plánování a rovněž regulace nepomůže. V západní Evropě jsou tato opatření standardní, a to ve prospěch uchování života v centrech. Developeři v rámci povolovacích procesů musí doložit, že jejich projekt neohrozí kamenné obchody v centru města,“ vysvětluje Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení Research & Consulting v DTZ, která v poslední době zpracovala například studii regenerace středu Svitav.

    Vedení Svitav se rozhodlo pro zpracování strategie pro revitalizaci obchodních ploch v centru města a vypracování doporučení pro jeho celkové oživení. Doporučení vycházela z podrobné analýzy stávající obchodní nabídky ve městě a okolních krajských městech, vytyčení spádové oblasti města a analýzy specifik dané lokality a chybějících funkcí.

    „Impulsem pro zadání této strategie byla intenzivní komunikace s podnikateli a majiteli objektů na svitavském náměstí. Město se dlouhodobě zabývá společně s podnikateli řešením oživení vylidněného náměstí. Tato strategie nám ukázala možnosti volné kapacity trhu. Jasně jsme zjistili rezervy v možném obsazování jednotlivých prodejních ploch. Věřím, že v další fázi budou moci majitelé objektů vyhledávat případné zájemce o pronájem prodejních prostor,“ vyhodnotil přínosy studie starosta města Svitavy David Šimek.

    Město Svitavy je jedním ze zakládajících členů Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. V roce 1994 provedlo kompletní regeneraci náměstí, za což bylo oceněno cenou Ministerstva kultury – Historické město 1994. „Problém podnikatelských aktivit v prostředí historických zón trápí většinu měst. Věřím, že časem budeme moci poukázat, že díky vytvořené strategii se podařilo centrum města znovu oživit,“ dodává David Šimek.

    Obdobný problém však hrozí i v jiných menších městech městech, s problémy se v minulosti potýkaly rovněž větší města jako Brno, Ostrava či Olomouc.

    Centra měst a jejich maloobchodní nabídka v České republice velmi často trpí následkem koncentrace výstavby obchodních center a parků na periferiích měst. Ale také silnou konkurencí regionálních obchodních center v krajských městech, v jejichž spádové oblasti se nachází.

    „Ve složité situaci jsou pak především menší města, kde chybí výrazný příliv turistů a také silná ekonomická základna. Velmi zásadní úlohu při hledání řešení musí sehrát vedení města, které by mělo sledovat ucelenou strategii a vizi kam centrum města směřovat, jaké jsou jeho nedostatky a jak na nich pracovat. Tato vize by měla být dlouhodobá a přesahovat jedno volební období,” říká hlavní analytička DTZ Lenka Šindelářová.

    Situace řady měst je komplikovanější tím, že v centru nevlastní žádné budovy a mají tak omezené možnosti, jak dosáhnout nějaké nápravy. Avšak vedení měst, která mají jasnou a silnou vizi, mohou přesvědčit majitele objektů v centru města, že je v jejich vlastním zájmu a k jejich prospěchu se na revitalizaci podílet. Na umrtveném centru totiž nemá zájem žádná ze stran – město, vlastníci, obchodníci ani občané.

    Podle DTZ je například ve Velké Británii běžný model spolupráce městských úřadů se soukromým sektorem a zakládání účelových společných sdružení, jejichž hlavní náplní je správa a vylepšování center měst. Například i detailními studiemi dopravních řešení či zmíněnými regulacemi. „Dlužno ale dodat, že vše začíná u obyvatel. Ve městech, která vyloženě nepatří mezi turistické magnety, je jedinou cestou podpora bydlení v centru nebo pravidelná společenská lákadla, nejde pouze o retail! V opačném případě se lidé z automobilů, v nichž křižují prstence města, nehnou a centrum jakožto ekonomický motor rozvoje města zanikne. Obnova pak trvá desítky let,“ dodává Lenka Šindelářová.

    Podpora nájemního bydlení ve středových částech měst, příspěvek na nájemné pro obchodníky nebo poskytovatele kvalitních služeb, snaha o koncentraci institucí v centru (školy, pošty, knihovny, úřady…), kreativní využívání veřejného prostoru, racionální regulace individuální dopravy… To je jen výběr z možných opatření, směřujících k regeneraci městských center.

    Velmi zajímavý projekt například realizovali ve skotském městě Aberdeen. Jeho radnice odkoupila v rámci projektu Retail Rocks šest prázdných jednotek od soukromých vlastníků. Následně město obchody zrekonstruovalo a nabídlo v soutěži, do které se mohl přihlásit kdokoli s inovativním obchodním konceptem. Výhercům pak byl nabídnut roční bezplatný pronájem jednotky a dále také odborné konzultace a vedení.

    Ve městě Salisbury pak město zapojilo do tvorby strategie také občany formou tzv. Street talks (Hovorů na ulici), cílenými workshopy a dotazníky, získalo inovativní návrhy na zlepšení. Občané byli dotazováni, jak si představují centrum svého města v roce 2040. Z návrhů vypracovalo město tři varianty, které opět prezentovalo občanům, následně zpracovalo město Strategii revitalizace a Implementační plán s jednotlivými rozpracovanými kroky vedoucími k revitalizaci centra města.

    Ve světě je možné najít i další koncepty. Mezi velmi efektivní patří tzv. Business Improvement District (BID), tedy ohraničená oblast, ve které obchodníci (či obecně podnikatelé) odvádějí dodatečné daně nebo poplatky, které financují přestavbu a vylepšování dané čtvrti. Finance mohou být využity na různé programy a pobídky jako čištění ulic, zajištění bezpečnosti, infrastrukturní projekty (revitalizace chodníků, úprava zeleně), marketing. Tyto služby zajišťované BID doplňují stávající služby zajišťované městem. BIDs nalezneme například na Novém Zélandu, Jihoafrické republice, Jamaice, Srbsku, Albánii, Německu, Irsku, Nizozemsku, Velké Británii…

    „Příkladem pro BID je New West End Company, která se stará o londýnské bulváry Bond Street, Oxford Street a Regent Street. Je to jeden z největších BID v Evropě a sdružuje až 600 obchodníků, vlastníků nemovitostí a společností a spolupracuje úzce s magistrátem Londýna, dopravním podnikem, radou Westminsteru, metropolitní policií a se sousedními městskými částmi na kolektivní vizi pro místní maloobchod, který je páteří celého londýnského maloobchodu,“ popisuje Lenka Šindelářová.

    Ve Velké Británii je velmi oblíbený model společností správy center měst, což je společnost s ručením omezeným, zaměřená na zlepšování vitality center měst. Společnost organizuje kulturní akce jako hudební festivaly, ale snaží se také podporovat propojení mezinárodních retailových značek a lokálních obchodů a podniků v centru města.

    Dita Kubánková, Communications Manager DTZ

    Jiří Hlinka, Smart Communication s.r.o.

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.