informacezbrna.cz » Společenská rubrika » JAN EXNAR - REFLEXE

JAN EXNAR - REFLEXE

[Muzeum města Brna 30. 6. – 15.8. 2006] Originalita, náročnost a filozofická hloubka díla Jana EXNARA ztěžují zásadní zařazení jeho díla do schématu českého umění. Také jistá dvojdomost jeho výrazu, pohybujícího se mezi subtilním snovým gestem na jedné straně a precizním monumentem na straně druhé, to téměř znemožňuje.

To všechno, co se mezi těmito dvěma póly odehrává, odsunovalo Jana EXNARA do role osamělého běžce, žijícího navíc mimo centrum v Havlíčkově Brodě. Zájem o umělecký výraz u něho od počátku vycházel z vnímání celistvosti organického, přírodního a duchovního, jakož i abstraktního názoru. Převodovými pákami mezi jednotlivými póly se staly kresba, malba, sklo i architektonický projekt. Vyzrálé směřování jeho dráhy nyní potvrzuje čas, doba pozdní evropské kultury a civilizace, kdy s údivem konfrontujeme jeho díla s tím, co se dovídáme o světovém umění dnes. Každá výstava, nejen tato, se musí vyrovnat s redukcí, kterou diktují prostorové možnosti pořádající organizace. Představu o šíři umělcovy aktivity si návštěvník může udělat; je opravdu velká a výstava se koná v prostoru, který je podle mého názoru jeden z nejlepších v celé naší zemi a myslím si, že i v Evropě. Výběr kolekce, kterou se představuje práce z posledních let, ukazují mnohotvárnost, tématickou bohatost, sílu výrazu i vůli k experimentům. Jsem přesvědčen, že vystavený soubor charakterizuje umělcovo názorové zaujetí a dobře ozřejmuje základní rysy jeho tvorby, které jsou výstižnou ukázkou jeho orientace. Jan EXNAR je nesporně výjimečná osobnost i proto, že podstatná základna jeho tvorby komunikuje i s jinými výtvarnými obory, zejména s kresbou a malbou. V jejich skloubení s aktuálním děním jsou ukotveny znaky dokonalé promyšlenosti, původnosti, originality. Je to také transformace média ze sklářských pecí do působivějšího prostředí interiérů. Jan EXNAR má v sobě zakódované otázky vazeb tradičních i nových technologií. Pro každého dobrého umělce je proces poznávání nekonečný, nic není definitivní. Jsou jenom zastavení na cestě, jejíž směrování sice známe, ale o jejím konci víme málo nebo skoro nic.
V EXNAROVĚ vývoji se odehrává neobyčejný zápas, který není ukončený – o porozumění významu krásného objektu. Zápas o uchopení řádu, jenž vyústil do filozofických interpretací. Zápas o pochopení a vnímání člověka v prostoru. Zápas o postihnutí vnitřních rytmů a vztahů. Myslím si, vlastně jsem přesvědčen, že Jan EXNAR se těchto zhostil, je završil a vyřešil, nevím, jaké slovo bych použil, při realizaci vitrají v kostele svaté Markéty v Loukově. Všechno, co bych nyní řekl o těchto třech kostelních oknech, by neznělo dobře. Všem doporučuji, až pojedete tím směrem, udělejte si zastávku a vitraje si prohlédněte. Dostane se vám nezapomenutelného zážitku a pohlazení duše.
Jan EXNAR dnes patří již k autoritativním pojmům v současné české a tím i světové sklářské kultuře. Patří k hodnotám, které osobitým způsobem rozšiřují názorový okruh našeho sklářského umění i jeho podnětné začlenění do světového kontextu. Výtvarný umělec jeho ražení je člověk, který hledá hlubší souvislosti jevů a cítí potřebu svou tvorbou o výsledcích tohoto hledání informovat své bližní. Autor velmi důsledně řeší jeden ze základních vztahů moderního umění, techniky a průmyslu. To, co musí počínající věk globalizace vyřešit nebo dořešit, je jeho vlastní kulturní a společenská definice umění a umělce. Tento problém má v novém tisíciletí zatím množství podob.

Jiří Bohdálek

Životopisná data:

Jan Exnar, Sklář
Narozen 27.7.1951
v Havlíčkově Brodě

1966 – 70 SUPŠS Železný Brod, obor hutní sklo, prof. Pavel Ježek
1970 – 76 VŠUP Praha, prof. Stanislav Libenský

1981 Havlíčkův Brod, CZ, Malinův dům
1983 Praha, CZ, Galerie Dílo (s Hanou Exnarovou) Uherské Hradiště, CZ, Galerie Dílo (s Hanou Exnarovou)
1984 Praha, CZ, Galerie Atrium (s Fr. Janákem aj. Kadlecovou)
1987 Kutná Hora, CZ, Regionální muzeum
1990 Praha, CZ, Galerie Atrium (s K. Ženatou)
1991 Havlíčkův Brod, CZ, Malinův dům
1992 Praha, CZ, Galerie bratří Čapků
1993 Nymburk, CZ, Galerie Papyrus Nový Jičín, CZ, Galerie AGB Barendrecht, NL, Town Hall Gallery Frankfurt a. M., D, Galerie Gottschalk – Betz
1995 Havlíčkův Brod, CZ, Galerie výtvarného umění
1996 Hodonín, CZ, Galerie výtvarného umění Český Krumlov, CZ, Galerie české kultury Pelhřimov, CZ, Galerie „M“
1998 Riihimäki, FIN, The Finnish Glass Museum Ostrava, CZ, Galerie umění – Nová síň Praha, CZ, Galerie Chodovská tvrz
1999 Znojmo, CZ, Jihomoravské muzeum – Dům umění
2000 Praha, CZ, Gallery Terraces Lanškroun, CZ, Městské muzeum Karviná, CZ, Zámecká galerie Chagall
2001 Svitavy, CZ, Městské muzeum a galerie
2002 Havlíčkův Brod, CZ, Galerie výtvarného umění
2003 Pardubice, CZ, Východočeské muzeum
2005 Brusel, B, Pražský dům