OBJEV NEJSTARŠÍCH DOLŮ

Levné dárky, best dárky

Při výzkumu jedné z nejrozsáhlejších pravěkých těžebních oblastí v Krumlovském lese, kterou již 14. rokem vede doc. Martin Oliva z ústavu Anthropos MZM, byly nalezeny pozůstatky nejstarší těžby kamene v Evropě a patrně na celém světě s výjimkou Afriky. V oblasti se těží kamenná surovina na výrobu štípaných kamenných nástrojů, která je jurského původu a nazývá se rohovec. Ten vzniká ve vápencích, zatímco jeho známější příbuzný pazourek vzniká v křídě. Jurské vápence se tu však nedochovaly, takže rohovec se vyskytuje v druhotné poloze v třetihorních píscích a štěrcích, uložených asi před 17 milióny let.

Na jižní Moravě a v přilehlé části Brněnska a Dol. Rakouska byl rohovec z Krumlovského lesa nejčastější surovinou na výrobu štípaných (lidově řečeno „pazourkových“) nástrojů (čepelí, škrabadel, drasadel, hrotů apod.) téměř po celý pravěk, jen v době lovců mamutů jej vystřídal kvalitnější severský pazourek. Je tedy zvláštní, že vrcholy těžby rohovce nespadají do starší nebo mladší doby kamenné, kdy jej lidé využívali a šířili nejvíce, ale až do počátku doby bronzové a do starší doby železné, kdy již nebyl prakticky zapotřebí a na nalezištích se s ním setkáváme jen výjimečně. V těchto dobách se v Krumlovském lese těžilo z desítek šachet, hlubokých až 8 metrů, a váhu zpracované suroviny lze odhadnout na desetitisíce tun. Téměř všechny produkty byly přitom ponechávány na místě. Důvody této zcela nepraktické těžby je bezpochyby nutno hledat v sociální a náboženské sféře – v představách pravěkých lidí zřejmě šlo o odvěké dary předků, do jejichž podzemního světa se obyvatelstvo z širokého okolí uchylovalo v dobách nedostatku či ohrožení. Davové pracovní akce, které patřily v té době k největším, současně udržovaly zavedený společenský pořádek a upevňovaly autoritu předáků, příp. kněží (srov. vztyčování megalitů v záp. Evropě či stavbu egyptských pyramid). Jednu takovou šachtu ze starší doby bronzové (únětické kultury), hlubokou 6,5 m o průměru 4,5 m jsme prozkoumali i letos. Na dně měla jakési točité schůdky, vykopané v tvrdém písku.

Stěžejném objevem jsou však doklady hloubkové těžby z konce paleolitu nebo počátku mezolitu (střední doby kamenné), tj. z doby, kdy lidé ještě neznali zemědělství. Těženou sloj představuje velmi tvrdá drť z místních hornin (granodioritů), obsahující četné rohovcové valouny, usazená patrně v miocénním moři. Do tohoto sedimentu pravěcí horníci razili svislé šachty, z nichž se v hloubce 2 – 4 m rozšiřovaly vodorovné podkopávky a patrně i chodbičky. Přehrabanou rubaninu, která je dnes zcela vyplňuje, jsme bohužel nemohli odstranit, protože by hrozilo zřícení. Celou situaci překrývá asi 2 m mocný odval z doby bronzové s ohništi, střepy zásobnic a dílnami na výrobu štípaných nástrojů. V ústí jedné ze šachet v hl. 3 m bylo zastiženo ohniště s dočervena propáleným pískem, které datuje závěr činnosti na tomto místě. Šachta ovšem mohla fungovat i mnohem dříve (později samozřejmě nikoli). Radiometrické datování uhlíků z tohoto ohniště v laboratoři v Groningen poskytlo datum 9 400 roků před dneškem, s nepatrným rozptylem 50 let. Tak staré datum ještě žádné podobné těžní místo v Evropě neposkytlo, i když některé mělké jámy na pazourek v Polsku by z této doby pocházet mohly. Od těch se naše doly liší svou hloubkou a složitým systémem podkopávek. Podobné, ještě složitější a starší doly se našly pouze v Egyptě.a byly svého času zcela neočekávanou senzací. Pokud naše nejstarší těžba spadá do mezolitu, jde o jediný doklad dolování kamene ve střední době kamenné na celém světě. Překvapující je hlavně to, že před přijetím zemědělského způsobu obživy lidé vedli roztoulaný život lovců a sběraček a dle dosavadních představ se ještě neusazovali po delší dobu na jednom místě. Hloubení šachet ve velmi tvrdém podkladu na ploše alespoň jednoho hektaru však vyžaduje tisíce pracovních hodin, takže naše názory o způsobu života a o prioritách lidí z konce paleolitu a z mezolitu budeme nuceni vážně poopravit.
Po skončení výzkumu je v této okrajové části Krumlovského lesa plánována naučná stezka, která spojí všechna významná archeologická naleziště v okolí (zbytky hradiska na Leskounu, několik sídlišt pravěkých lovců u Vedrovic, vesnici, největší pohřebiště prvních zemědělců, dva kruhové příkopy kultury s moravskou malovanou keramikou na témže katastru, těžební krajinu v lese s dodnes dochovanými jamami a kamennými sedátky pravěkých štípačů, a unikátní megality v podobě různě dotvořených, příp. vztyčených balvanů v blízkosti dolů).

Doc. PhDr. Martin Oliva, PhD.

Tisková beseda pořádaná Moravským zemským muzeem u příležitosti významného objevu pozůstatků nejstarší těžby kamene se uskuteční ve čtvrtek *13. září 2007 v 10 hodin* v
Pavilonu Anthropos,
Pisárecká 5, Brno.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.