Pozvánka na křest knihy Česká loutka

Rukopis odborné obrazové publikace o výtvarném fenoménu české loutky vznikl jako výstup dvouletého výzkumného projektu (1999-2000) autorů Jaroslava Blechy a Pavla Jiráska, podpořeného grantem MK ČR a realizovaného při oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně. Je vedle dvou stejnojmenných úspěšných výstav konaných v letech 2002/2003 v Praze i Brně dalším zveřejněním výsledků studia historických loutek ve státních a soukromých sbírkách, ale i studia loutek současných žijících tvůrců.

Vznikla tak odborná obrazová monografie charakteru syntetické práce, která z pozice teatrologie pojednává o výtvarném fenoménu české loutky a je vybavena rozsáhlým, zcela originálním obrazovým materiálem. Specificky pořízené fotografie Václava Jiráska a typografické řešení Rostislava Vaňka pak garantují mimořádnou atraktivnost publikace.

Výsledný text autorů Jaroslava Blechy a Pavla Jiráska spojuje populární hledisko s odborným výkladem, přináší řadu dosud nepublikovaných informací. Ve třech kapitolách věnovaných zásadním historickým podobám českého loutkového divadla autoři představují příznačné loutky divadla kočovných marionetářů, rodinného a spolkového loutkového divadla a loutky tvůrců-umělců, kteří se svou tvorbou vymykají tradičnímu pojetí a loutka je pro ně především svébytným uměleckým projevem. Autoři záměrně odhlédli od loutek-předmětů a soustředili pozornost na loutky-artefakty s akcentem jejich výtvarné kvality.

Dominantní partií publikace je specifická obrazová část, v níž se počítá jen s nově vytvořenými fotografiemi, nikoliv s využitím archivního materiálu. Její vznik autoři podmínili přísnými odbornými, estetickými a uměleckými kritérii, dále kvalitním profesionálním výtvarným zpracováním. Na obrazovém vybavení publikace spolupracoval výtvarník a fotograf Václav Jirásek. Původní fotografie Václava Jiráska, které byly pořízeny na základě rozsáhlého výzkumu provedeného oběma autory a přísného výběru materiálu v řadě významných veřejných i soukromých sbírek v České republice, nechtějí být pouhým dokumentem. Slučují informační zřetel s pohledem uměleckým. Při vzniku fotografií, spojeném s mimořádně náročnou prací a zdlouhavou přípravou konkrétních objektů (aranžování scén, komplikované svícení atd.), autoři usilovali nejen o kvalitní průvodní ilustrace, ale šlo jim také o tlumočení vlastního svébytného pohledu na loutku.