Reakce na hloupost a zlobu

Levné dárky, best dárky
  • Demonstrace odborů, která proběhla 21. září 2010, vyvolala velký ohlas a také snahu aktivitu odborů proti nekoncepčním vládním škrtům co nejvíce zdiskreditovat. Iniciativa ProAlt se proto rozhodla ocenit ty nejabsurdnější, nejlegračnější i nejneuvěřitelnější reakce a udělit tři hlavní ceny:

  • Cenu Marie Antoinetty za nejpohrdlivější výrok o občanském protestu pro prezidenta ČR Václava Klause
  • Cenu Rádia Jerevan za nejmanipulativnější rámování demonstrace pro redakci MF Dnes
  • Cenu Hanse Christiana Andersena pro mediální pohádky o průměrných platech

    Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ ProAlt se účastnila protestu odborů, který proběhl 21. září, a podporuje ho. Zároveň doufá, že podobné protestní akce budou pokračovat a získají podporu a solidaritu různých zaměstnaneckých, ale i občanských skupin napříč společností. „V úterý jsme se setkali nejen s desítkami tisíc odborářů, ale také s mnoha lidmi, kteří jejich oprávněné požadavky přišli podpořit. Doufáme, že příště nás bude ještě více,“ uvedl mluvčí ProAlt Pavel Čižinský. Dodává: „Odbory dnes ve společnosti fungují jako jeden z mála nástrojů obrany důležitých sociálních práv.“

    V souvislosti s demonstrací se iniciativa ProAlt rovněž rozhodla komentovat ty nejneuvěřitelnější reakce, s nimiž vystoupili provládní politici a některá média. Zvolili jsme formu parodických cen, protože na absurditu je vždy nejlepší reakcí humor. Jakkoli kandidátů na ocenění byla celá řada, rozhodli jsme se ocenit pouze tři nejzdařilejší.

    ProAlt udílí tyto tři ceny:

  • 1. Cena Marie Antoinetty za nejpohrdlivější výrok o občanském protestu

    Francouzská královna Marie Antoinetta měla podle historické anekdoty prohlásit na adresu hladové bouře: „Když nemají chleba, ať jedí koláče.“ Stala se tak symbolem ignorance i arogance mocných. Právě její odkaz je tak vhodným symbolem pro přezíravé výroky politiků na adresu společenského protestu.

    Iniciativa ProAlt si považuje za čest, že může Cenu Marie Antoinetty udělit samotnému prezidentu republiky Václavu Klausovi za jeho výrok: „Dozvěděl jsem se půvabnou věc, že v jedné instituci se rozhodli přijít na demonstraci, ale počesku, jak je všechno zkarikováno, aby nikoho nenaštvali, tak si všichni vzali náhradní volno. Takže to je klasická ukázka českých demonstrací.“

    Cenu Marie Antoinetty si pan prezident zasloužil nejen za to, že není schopen odlišit demonstraci od stávky, ale rovněž i za svůj výsměch vstřícnosti některých zaměstnanců. „Pan prezident svým výrokem zaměstnancům vzkázal, že braním ohledu na zaměstnavatele se vystavují posměchu politiků. Jeho poznámku je třeba číst jako jasný vzkaz: dokud nezastavíte práci a nezpůsobíte tím citelné škody, budou vás mocní přehlížet nebo se vám vysmívat,“ komentoval mluvčí ProAlt Pavel Čižinský.

  • 2. Cena Rádia Jerevan za nejmanipulativnější rámování demonstrace

    Rádio Jerevan se stalo v lidovém humoru z dob SSSR symbolem mylných či zavádějících informací. I proto je vhodným symbolem zavádějícího způsobu informování obecně. V dnešním tisku ovšem většinou není problémem publikace lží nebo zamlčování pravdy, ale mnohem spíše zaujatá práce s tím, čemu mediální studia říkají rámování: zdůraznění některých motivů jako klíčových pro porozumění situaci a naopak potlačení jiných. Klíčové jsou z tohoto hlediska ani ne tak texty článků, ale titulky, první strana a výběr fotografií.

    Jakkoli byla kandidátů celá řada, jednoznačným vítězem je redakce MF Dnes. Tento deník neotiskl ve svém vydání z 22. září na titulní straně žádnou zprávu o demonstraci, ale článek o ojedinělém incidentu, během něhož malá část demonstrantů poškodila skleněnou zábranu u vchodu do ministerstva vnitra. Textu vévodí fotografie zakukleného muže v policejní uniformě a titulek Chuligáni v uniformách ničili vnitro. V textu se manipulativně uvádí, že demonstrující policisté budovu ministerstva „vzali útokem“, dodává se, že někteří se maskovali, „jak to při protestech dělají extremisté“.

    „Zvýrazňování nahodilých incidentů a jejich využití ke shazování celé demonstrace je klasickou mediální manipulací,“ uvádí k tomu mluvčí iniciativy ProAlt Pavel Čižinský. „Právě tímto způsobem informování o občanských protestech neblaze proslula média v době minulého režimu, například pokud šlo o demonstrace v letech 1969, 1988 a 1989. Je smutné, že právě deník, který se profiluje tak antikomunisticky jako MF Dnes, zároveň používá vzorce chování charakteristické pro minulý režim,“ dodává.

  • 3. Cena Hanse Christiana Andersena za nejlepší pohádku

    Hans Christian Andersen je jedním z nejlepších spisovatelů pohádek, které zná téměř každý z nás. Pohádkou, která se nám předkládá k věření dnes, je tvrzení, že státní zaměstnanci by měli souhlasit s drastickým seškrtáním svých mezd proto, že ve firmách se už uskromnili a zaměstnanci státu si tak žijí lépe než oni. Údajným důkazem pro tato tvrzení se stal průměrný plat. Jedna z prvních věcí, které se učí studenti sociologie a statistiky je to, jak zrádnou míru průměr přestavuje. Média však mají jasno a nepochybují.

    Jednoduché srovnávání průměrných platů ve veřejné a soukromé sféře je zavádějící, neboť se tak porovnávají sféry s velmi rozdílnou strukturou vzdělanosti. V nepodnikatelské sféře silně dominují vysoce kvalifikovaní pracovníci. Při analýze dat strukturální mzdové statistiky lehko nahlédneme, že pro srovnatelné stupně vzdělání jsou platy v nepodnikatelské sféře ve většině odvětví nižší. Podle Českého statistického úřadu byl např. v roce 2009 průměrný plat vysokoškoláka ve školství 32 897 Kč, ve veřejné správě 37 513 Kč a ve zdravotnictví 45 328 Kč (zejména mladší pracovníci přitom mají platy výrazně nižší); naproti tomu v soukromém peněžnictví a pojišťovnictví byla průměrná mzda 74 836 Kč a v informačních a komunikačních činnostech 70 081 Kč.

    „Statistika může navíc odrážet pouze takové mzdy, které oficiálně procházejí přes účetnictví, a je veřejným tajemstvím, že v některých službách je část příjmů tvořena spropitným nebo je mzda či její část vyplácena načerno,“ dodává k tomu mluvčí ProAlt Pavel Čižinský. A dodává: „Jako v každé pohádce, je i zde pravdivé jádro. S odvoláním na krizi skutečně řada firem snížila svým zaměstnancům mzdy, zasloužilo by si ale přesnější analýzu komu. Dostupná čísla nedokládají, že si státní zaměstnanci žijí v poměru ke své kvalifikaci nad poměry. Naopak jsou spíše výzvou k silnější odborové organizovanosti a k tlaku na zvyšování mezd i v soukromých firmách.“

    Pavel Čižinský, mluvčí ProAlt

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.