Dominik Duka jako člověk, jako kněz, jako dominikán, jako pastýř české katolické církve. Co mu postavení arcibiskupa dalo a co mu vzalo. Kdy je čas na politická jednání, na vlastní práci kněžskou, biskupskou, a kdy se může ponořit do ticha vnitřní modlitby. Je doma na Hradčanském náměstí, nebo ve své klášterní cele?
„Autoři dokumentu měli tu čest být s ním v některých důležitých momentech jeho života od března do listopadu roku 2011,“ říká šéfdramaturg Patrick Diviš. „Měli možnost poznat okruh jeho nejbližších.“ Diváci ho uvidí při ranní mši, v jeho úřadě, v pozici pastýře a hlavního celebranta, ale také v jeho bývalém „civilním“ zaměstnání či na setkání se spolužáky z gymnázia.
Pořad diváky zavede také například na letiště v Čáslavi, kde si Mons. Duka důkladně prohlédl stíhačky typu Gripen. Má k nim blízký vztah, jeho otec byl letec. V archivu letiště arcibiskup smutně poznamenal: „Ano, s panem generálem se tatínek několikrát sešel. Nejprve v Anglii, později na Mírově.“ Vzácné bylo jeho setkání s bývalými spolupracovníky ze Škodovky, z výroby lokomotiv. Krásné momenty se ale podařilo natočit i na mnoha dalších místech. Nelze opomenout samotný arcibiskupský palác, kde byl koncem natáčení štáb České televize jako doma. Tato atmosféra se promítla i v náladě dokumentu.
Mimořádný střih Michala Hýky, skvělá kamera Pavla Berkoviče, citlivá a jistá režie Víra Karase. Námět Jiřího Stracha a scénář Milana Badala. Několik důvodů, proč si 29. prosince pustit do sváteční a provoněné domácnosti otce Dominika.
Dominik Duka je především člověk. Vzdělaný, pokorný a moudrý. Hodinový dokument otevírá divákovi České televize jeho srdce i jeho mysl. Pražský arcibiskup zve k sobě domů: „Pojďte dál, rád s vámi určený čas prožiji.“
Premiéra: 29. 12. 2011, ČT2, 20:00; opakování: 4. 1. 2012, ČT2, 10:00 a 7. 1. 2012, 13:00.
Hana Orošová, tisková mluvčí TS Brno
Foto: archiv ČT
Inzerce
Kino a film