Soud: brněnské úřady opakovaně porušily zákon

Levné dárky, best dárky

Krajský soud v Brně zveřejnil další dva rozsudky, kterými označuje chovaní brněnských úřadů vůči občanskému sdružení NESEHNUTÍ za protizákonné. Je to již nekolikátý případ, kdy soudy daly ve sporech za pravdu ekologické organizaci, která si stežovala na fakt, že jí úřady v Brně odmítají poskytovat informace a brání jím v účasti v povolovacích procesech, při kterých jsou dotčeny zájmy přírody a krajiny.

Nejvýše se spor NESEHNUTÍ a brněnských úřadů (stavebního úřadu Královo Pole a Magistrátu města Brna) dostal na začátku roku 2007, kdy Nejvyšší správní soud svým konečným rozsudkem potvrdil předchozí rozhodnutí Krajského soudu. V něm soud označil fakt, že NESEHNUTÍ nebylo připuštěno jako účastník územního řízení na výstavbu hypermarketu Carrefour v Králově Poli za protizákonou a vydané kladné územní rozhodnutí zrušil. Rozsudek Nejvyššího správního soudu k nalezení zde.

Nyní Krajský soud v Brně vydal další dva rozsudky, ve kterých konstatuje, že i další rozhodnutí úřadů brněnských městských částí i brněnského magistrátu vůči NESEHNUTÍ jsou protizákonná (texty obou rozsudků jsou k dispozici na zde a zde.

V jednom případě se jednalo o nezákonné vyloučení NESEHNUTÍ ze stavebního řízení na výstavbu supermarketu Kaufland v Židenicích (té navíc předcházelo nezákonné pokácení 140 stromů). Krajský soud na adresu židenického stavebního úřadu a magistrátu konstatoval, že „…tím že správní orgány nedaly žalobci (NESEHNUTÍ) možnost účastnit se stavebního řízení, došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé“. Tímto rozsudkem také soud zrušil vydané stavební povolení supermarketu Kaufland.

V druhém případě soud opět označil za nezákonný postup stavebního úřadu v Králově Poli a brněnského magistrátu. Porušení zákona se oba úřadu dopustily tím, že odmítnuly poskytnout NESEHNUTÍ informace ze spisu, které se týkaly výstavby hypermarketu Carrefour v Králově Poli. Chování úřadu soud klasifikoval slovy: „Z důvodu, že je neposkytl, porušil zákon č. 106/1999 Sb. a v důsledku toho i ústavně zaručené právo vymezené v čl. 17 Listiny“. Rozsudkem pak soud vrátil věc úřadům k dalšímu řízení, ve kterém jsou tyto orgány vázány právním názorem soudu.

„Tyto rozsudky potvrzují, že postup brněnských úřadů, kterým brání občanům a jejich sdružením v přístupu k informacím či blokují jejich účast v rozhodovacích procesech je nezákonný. To že takových rozsudků již máme několik, dokazuje, že se nejedná o nahodilé případy, ale o systematický postup úředníků“ komentuje chování správních orgánů v Brně Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. „Zvláště v případě neposkytnutí informací je postup úřadů zarážející. Místo aby poslaly pár listů s požadovanými informacemi, vymýšlely důvody proč informace neposkytnout, připravovaly zamítavá rozhodnutí, vyjádření k soudu, který je navíc odsoudil nejen k poskytnutí informací, ale ješte zaplacení soudních výloh v řádů tisíců korun“ dodává k postupu úředníků Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. Nesouhlas s postupem úřadů sdílí i právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný. „Úřady rozhodovaly za zavřenými dveřmi o kontroverzních stavbách. V tuto chvíli nezákonnost jejich postupu potvrdil soud. Úředníci tak zkomplikovali právní postavení stavby – stavba teď němá pravomocné stavební povolení. Navíc celou věc prodražili – soudními poplatky počínaje a náklady dalších zbytečných řízení konče. Na místě je podle mého názoru metodický pokyn magistrátu, který změní zavedenou praxi úřadů.“ navrhuje Fadrný.

Jak brněnské úřady plní své zákonné povinnosti vůči ekologickým občanským sdružením, monitorovalo NESEHNUTI ve své analýze vydané v roce 2007 (k dispozici zde). Z ní vyplynulo, že jen 56% z orgánů ochrany přírody při brněnských úřadech městských částí plnilo ve sledovaném období své zákonné povinnosti týkající se informování ekologických občanských sdružení. Ještě hůře z analýzy vyšly stavební úřady v Brně, kdy 70% z nich neinformovalo ekologická sdružení o zahajovaných řízeních při kterých mohly být dotčeny zájmy přírody a krajiny. Pokud jde o plnění ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, splnilo zákonné povinnosti pouze 64% orgánů ochrany přírody a jen 48% stavebních úřadů. „Analýzu jsme zpracovali také pro potřebu odpovědných úředníků magistrátu, kteří chtěli, abychom svá tvrzení, že úřady porušují zákon, nějak doložili. Když jsme tak udělali a navrhli i možná řešení, reakcí ze strany magistrátních úředníků bylo mlčení – na náš dopis, analýzu a návrhy se nám nedostalo ani zdvořilostní odpovědi“ vyjmenovává problémy při komunikaci s úřadem Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.

Milan Štefanec a Jiří Koželouh

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.