Tajemství špilberské studny

Levné dárky, best dárky

Článek od historika MuMB -PhDr. Jiřího Vaňka o nálezu lidské kostry v hradní studni (na podzim 2006 bylo výročí 15. let od tohoto nálezu) a několik fotek této kostry (autor fotek: Karel Šabata)

Před patnácti lety – na podzim roku 1991 – skončilo na nádvoří hradu Špilberku úplné vyčištění zdejší studny, prováděné v rámci celkové rekonstrukce hradního areálu Pracovníci brněnské firmy UNISPO po odčerpání mohutného, přibližně 80 m sloupce vody vytěžili z více než stometrové hloubky mnoho kubíků různorodého materiálu, který se zde za posledních nejméně 120 let nashromáždil a vytvořil nad dnem téměř 14 m vysokou vrstvu.Vytěžený materiál byl pochopitelně bedlivě sledován historiky Muzea města Brna, kteří zde hledali a také nalézali nejen zajímavé a cenné doklady, ale také odpovědi na některé otázky, vztahující se k historii Špilberku. Převážnou část bahnitého nánosu tvořily především pozůstatky po stavebních pracích – cihly, kámen, střešní krytina, nechyběly ani celé bloky cihelného zdiva, pocházejícího nesporně ze studničního domku, kryjícího původně celou studnu včetně tažného zařízení a odstraněného až při stavebních úpravách prováděných v roce 1939 a 1940 německou armádou. S vlastním provozem studny souviselo kromě několika studničních háků také nejméně 30 zcela, či z větší části dochovaných dřevěných okovů, často i se zbytky přetržených ocelových lan.

Stoletou existenci kasáren na Špilberku dokládaly četné předměty vojenské výstroje a výzbroje, například odznaky z rakouských čepic, přezky z rakouských i československých opasků, knoflíky z uniforem apod. a zejména stovky nábojnic i celých nábojů do ručních palných zbraní. Vyskytly se zde i nejstarší nábojnice do prvních rakouských zadovek, vyráběných od roku 1867. první datované nábojnice od roku 1871, patrony do rakouských opakovaček Manlicher i do jiných pušek užívaných za 1. i 2.světové války, náboje československé až do 50.let 20.století, německé z doby okupace, sovětské i jiné. Zajímavý byl také nález kovových torz dvou pušek – první z nich představovala první rakouskou opakovačku vyráběnou továrnou Ferdinanda Fruhwirtha ve Vídni v 70.letech 19.století, druhá pak německou pušku Mauser vyrobenou v brněnské Zbrojovce v roce 1944.

Nejnovější období, kdy se Špilberk stal po roce 1960 sídlem Muzea města Brna a cílem desetitisíců návštěvníků, zastupovaly mezi nálezy nejen tisíce drobných mincí, ale i někdy velmi kuriózní předměty, upuštěné do studny turisty – kromě několika brýlí se zde objevily desky občanského průkazu a vcelku dobře dochovaná brněnská „šalinkarta“. Nejvíce však badatele i širokou veřejnost vzrušil jeden z posledních nálezů, vskutku nečekaný. V jedné ze dvou bočních štol, vyražených u samého dna studny, se našly lidské pozůstatky – úplná kostra, jejíž holení kosti ještě vězely ve šněrovacích botách. Po antropologickém výzkumu, provedeném pracovníky Ústavu soudního lékařství Masarykovy university v Brně, se zjistilo, že ve studni za neznámých okolností zahynul mladý muž mezi 20 až 24 lety, robustnější postavy, vysoký kolem 175 cm. Žádné stopy poranění se nenašly, příčina smrti nešla určit – prostý pád do studny je však nepravděpodobný. Kromě vysokých šněrovacích bot vojenského typu („komisňáky“), značně opotřebovaných a primitivně opravovaných, se našly u kostry pouze kožené součásti čepice – štítek a potní pásek. Mohlo se tedy jednat buď o vojáka, nebo i dělníka, provádějícího čištění či opravu studny. Podle drobné mince, přichycené na lopatce kostry, a tří dalších mincí, nalezených poblíž, bylo možné alespoň přibližně stanovit dobu úmrtí. Numismatik určil, že první z mincí byla ražena roku 1858, další snad 1860. Mladý muž tedy zemřel asi někdy po roce 1860, tedy v době, kdy věznice na Špilberku byla už zrušena a objekty převzala rakouská armáda. Kdo byl oním nešťastníkem, za jakých okolností se do studny dostal a zahynul, proč zde nebyl hledán – to jsou otazníky, na něž zatím odpověď neznáme ani po 15 letech. Jedno ze špilberských tajemství zůstává tajemstvím i nadále.
A pokud by se někdo chtěl o špilberské studni dovědět více, může navštívit na Špilberku stálou expozici Od hradu k pevnosti, kde je této problematice věnována celá závěrečná místnost a kde je vystavena i část nejzajímavějších nálezů . V předsálí je pak možné shlédnout i filmový záznam z průzkumu a na nádvoří pohlédnout i do 112 m hloubky.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.