V Praze a v Brně se lidé spojili pro Pochod proti Monsantu

  • V sobotu 24. května se několik stovek lidí v Brně a v Praze vydalo na Pochod proti Monsantu, aby volali po permanentním bojkotu geneticky modifikovaných organismů (GMO) a dalších škodlivých agrochemikálií. Pochody jsou realizovány na šesti kontinentech, ve více než 700 městech světa. Podle údajů organizátorů se přesně před rokem prvního Pochodu proti Monsantu zúčastnilo až dva miliony lidí ve 436 městech světa. Prahou už tehdy prošel poklidný protestní průvod několika set lidí. Akci vnímáme nejen jako protest proti praktikám jedné korporace, ale především jako pochod za udržitelnější a odpovědnější přístup k zemědělství a světovému zásobování potravinami, podporu lokálních farem a v neposlední řade taky jako protest proti propojení vlád států a vedení korporací.

    Pochodem jsme chtěli také poukázat, že GMO nejsou dostatečně monitorovány na to, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Chybí dostatečné, dlouhodobé studie, přesto však už byly potraviny a krmiva s obsahem GMO vypuštěny ke konzumaci pro lidi či zvířata. Monsanto použilo miliony dolarů na to, aby se vyhnulo jakémukoliv označování potravin s obsahem GMO, stejně jako na zastavení či ztížení mnoha výzkumů, které se problematikou měly zabývat. Konkrétní politika ohledně GMO závisí na politice jednotlivých zemí – názory většiny české politické reprezentace patří v tomto ohledů k nejliberálnějším; Česká republika umožňuje na svém území pěstování několika druhů geneticky modifikovaných plodin. Mnohem přísnější regulaci či naprosté zákazy pěstování geneticky modifikovaných plodin platí ve Francii, Rakousku, Polsku, Maďarsku a v řadě regionů Itálie, Německa, ale například i v Rusku a Číně. Ve více z těchto zemí jsou však i zvířata na farmách krmena GMO krmivy, a živočišné produkty z nich se dále neoznačují.

    V rámci Evropské unie se dosáhlo, že každá potravina obsahující více než 0,9 % geneticky upraveného materiálu, musí být označována. I tak je na trhu množství výrobků z kukuřice a sóji, které byly geneticky modifikovány, ale označené nejsou. Otázka geneticky modifikovaných potravin je také zvlášť citlivým tématem v kontextu připravované Transatlantické dohody o volném obchodu mezi USA a EU (ITTP). Vzhledem k neveřejnému charakteru zákulisních jednání vzrůstají obavy, že se tato dohoda bude snažit vyjít vstříc spíše zájmům korporací a bude ignorovat důležitá spotřebitelského práva – včetně povinného značení geneticky modifikovaných potravin.

    Zatímco v Evropě lidé mobilizují síly proti regulacím, které by korporace ještě více zvýhodňovala, v jiných zemích již několikrát na slabou legislativu doplatili. V Indii spáchalo více než 250 000 farmářů sebevraždu po tom, jak semínka GMO bavlny (obsahující známý toxin Bt ohrožující mnohé druhy hmyzu, zejména včely) od Monsanta nefungovaly tak, jak se čekalo. Farmáři, kteří zůstali v beznadějné chudobě, si zvolili vypít pesticidy od Monsanta a vzít si život jen proto, aby zbavili své rodiny dluhů. Mnoho dalších farmářů také přišlo o své živobytí výsledkem falešných slibů, patentů na semena a důkladné právnické aktivity Monsanta. Ve více částech Afriky jsou farmáři a komunity ponecháni volbě hladovět nebo začít pěstovat GM plodiny.

    Pochody v Čechách organizují dvě skupiny aktivistů v Brně i v Praze. Brněnský pochod proběhl především díky dobrovolníkům lokální skupiny Greenpeace Brno. Požadujeme označování všech GMO výrobků na evropském trhu, upozorňujeme na různé hrozby pro existenci lokálních ekonomik, jako je smlouva ITTP, požadujeme výhody pro lokální farmáře a ukazují, že existuje společenská nevole vůči GMO plodinám. V neposlední řadě bychom rádi připoměli, že je na čase spojit náš mobilizační potenciál a snažit se být protivníkem koalice, kterou často tvoří vlády a korporace.

    Adriana Gálová

  • You may also like...

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.