Pohádku nejen o princezně Konvalince napsala paní Jindřiška Mikolášková již roce 1953 původně pro domácí loutkové divadlo. Její vnučka Hana Sax Mikolášková však místo klasických loutek mohla režírovat pod dramaturgickým dohledem Martina Františáka skutečné herce i hérečky a to jmenovitě Jiřího Skovajsu jako krále, Janu Panskou, která si zahrála jak královu královnu tak i dredatou babu Jagu. Princeznu Konvalinku, která je zamilovaná do mizikálisty - prince Blankyta alias Petra Panzerberga, si zajrála Hana Sovová. Kašpárka, který nesmí chybět v žádném loutkovém divadle ztvárnil Mirek Černý, který se objevil na scéně i jako topící se včelička. Došlo i na prostý lid zosobňovaný hostinským Bečkou - Jan Kruba a jeho ženou Káčou Sylvou Vespalcovou (jinak též komornou Tvídy) a koneckonců i na loutky, které s obleky herců navrhla Zuzana Přidalová s finskou kolegyní Mariou Kallio, která se podílela i na výrobě scény společně s Jaromírem, kterou potom stavěli Kamil Malík, který jinak vystupuje jako hlas z rozhlasu, Pavel Císařík a Jan Kyncl, který složil i hudbu k představení na texty písní Jindřišky Mikoláškové, Davida Mikoláška a Jaromíra. Hudbu, kterou posléze nahrál na saxy a flétnu společně s trumpétistou Mirkem Holáněm, mandolínistou Vítem Harry Karlasem, houslistkou Eliškou Blabolilovou a kontrabasistou Tomášem Otevřelem na rytmické základy masteringa Jirky Jagoše. Šperky a masky vyrobila Pavla Šrámková a celé představení od začátku až do konce svítil Lukáš Votava s nazvučením od Ondry Coufala.