Učebnice kečuánštiny na internetu

tak tuhle adresu si jen tak nezapamatujete.

http://www.sweb.cz/pato.yapoq nabízí webovou učebnici kečuánštiny. Skromná úprava zřejmě v této věci nebude naobtíž.

Naopak. Zdá se, že kečuánsky hovoří v naší zemi asi tak dva lidé. Kolik jich tedy asi tak může být v Brně? Kolik jich asi jezdí v autobusech Student agency? Na každý pád s tím rotomilým domorodcem se jinak nedomluvíte a tak pokud plánujete dovolenou v Peru, internetová verze existuje v podstatě zdarma.
Po posledních zkušenostech brňáků na cestách, doporučuji manipulovat s vařičem v jižní americe obzvlášť opatrně.Úryvek z mailu, který muž napsal

Zdrcený Brňan Jiří Šmiták, který zapálil národní park Torres del Paine, popsal nešťastnou událost rodičům v mailu: Když jsem nastartoval vařič, začal foukat docela dost silný vítr a plameny přeskočily na trávu. Tráva tam rostla jen sporadicky, řekl jsem si „ejhle budu to muset udupat“. Jenže vítr zesílil a tráva hořela jak politá benzinem. Okamžitě jsem na ni nalil veškerou vodu, co jsem měl připravenou. Začal jsem do ohně mlátit ešusem a dupat po něm nohama, ale asi za patnáct sekund jsem musel začít zdrhat. Bylo jasné, že to neuhasím, narychlo jsem naházel všechny věci do báglu a začal utíkat. Snažil jsem se co nejrychleji přivolat pomoc.

U soudu

Přišlo mi, že jsem jediný, kdo plameny nemůže vidět, ostatní je sledovali se zájmem. Další den jsme dorazili do Puerto Natales, kde mě šoupli do cely předběžného zadržení. V jednu hodinu se konal soud, tam jsem překvapivě nemusel nic moc vysvětlovat. Zástupce prokurátora byl velice příjemný chlapík. Řekl, že to, co se stalo, je veliká katastrofa, ale chápe to jako nešťastnou náhodu a že si z toho nemám dělat až tak moc těžkou hlavu. Cestou od soudu jsem náhodou šel kolem požární stanice – přišlo mně, že tam mají všechny hasičské vozy v poklidu zaparkované.

Zdroj detailu zprávy: MF Dnes 25. 2. 2005, jihomoravská příloha.